čtvrtek 15. října 2020

Hrdinové - Stephen Fry

Vydáno - Beta

Počet stran - 400

Jen málo smrtelníků se pustilo do odvážných a srdceryvných dobrodružství tak stylově a triumfálně jako řečtí hrdinové. Stephen Fry vypráví jejich dramatické, zábavné i tragické a především nadčasové příběhy. Vstupte s Iásónem na palubu lodi Argo a vydejte se za Zlatým rounem, sledujte, jak moudře Oidipus vyřeší hádanku Sfingy, žasněte nad tím, jak si Héráklés poradí s těžkými úkoly, obdivujte neporazitelnou Atalantu, vychovanou medvědy, staňte se svědkem nesmrtelných příběhů, které se staly inspirací všech následujících věků.


Řecká mytologie a příběhy o řeckých hrdinech mě vždycky bavily, doteď si pamatuji, jak jsem jako malá sledovala Souboj Titánů. I později na základní škole jsem si hledala různé knížky s touto tématikou, ale teď jsem dlouho nic takového nečetla. Když jsem se o knize dozvěděla, hodně mě zaujala svou anotací. A když mi kniha přišla, úplně jsem se rozplývala nad jejím zpracováním. Musím říct, že ta obálka je opravdu nádherná a povedená. A ta předsádka? U ní je vidět, že si někdo dal velice záležet. V zahraničí kniha vyšla v paperbacku, u nás se však dočkala zpracování v hardbacku, což je u knihy, která má 400 stran rozhodně dobře.

V knize se setkáte s velkými jmény, jako například Hérákles, Perseus, Orfeus, Oidipus nebo Théseus a spousta dalších. Některé příběhy Vám budou zcela určitě známé, některé mě však překvapily a neznala jsem je. Spousta knih o mytologii je komplikovaných a na čtenáře můžou působit zbytečně složitě a od čtení je odradit. To však neplatí v případě Hrdinů. Hrdinové jsou zpracování skvělým způsobem, který není komplikovaný, pro čtenáře je velmi příjemný a srozumitelný a tudíž nebude mít potřebu si knihu nějak extra dávkovat. Ačkoliv je to celkem bichlička, čtení mi hodně rychle ubíhalo. Pokud si nebudete s nějakými jmény či pojmy jistí, na konci knihy je slovníček, kde si vše můžete dohledat, což je praktické a vidím to jako velké plus knihy.

Z knihy je patrné, že autor moc dobře ví, o čem píše a je mu tohle téma blízké. Hrdinové na mě chvilkami působili stylem, že autor sedí v křesle a vše mi vypráví, zároveň do příběhu vnáší i trošku svého humoru, který není nijak nucený, strojený ani trapný. Některé věci dovysvětluje prostřednictvím poznámek pod čarou, které obvykle v knihách moc nemusím, ale tady mě vůbec nerušily.

Hrdinové pro mě byli obrovské překvapení a nemám, co bych knize vytkla. Knihu hodnotím skvěle jak vzhledově, tak obsahem. Nebála bych se říct, že Hrdinové jsou i skvělým tipem na knižní dárek pro někoho, kdo má řeckou mytologii rád. Autorovi u nás již vyšla kniha Mýty, která obsahuje příběhy o řeckých bozích a bohyních, knihu jsem zatím nečetla, ale rozhodně mám v plánu se do ní pustit. Knihy na sebe nijak nenavazují, takže je jen a pouze na čtenáři, kterou knihou se rozhodne začít.

Za knihu Hrdinové moc děkuji nakladatelství Beta a knihu zakoupíte ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *.



úterý 13. října 2020

Závan klíčovou dírkou - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 248

Čtenáři cyklu Temná věž se zde znovu setkají s Rolandem z Gileadu a jeho ka-tet: Eddiem, Susannah, Jakem a Ochem. Při jejich putování po stezce Paprsku je zastihne prudká bouře, která je donutí nějakou dobu setrvat v úkrytu. Venku skučí vichr a praskají stromy, a Roland zatím vypráví ne jeden podivný příběh, ale dva, a vrhá jimi fascinující světlo na svou těžkou minulost.


Série Temná věž pro mne byla mnohdy nelehký čtenářský oříšek, ale i přes všechny útrapy jsem si dočetla do konce, za což jsem na sebe patřičně pyšná. Série je úžasná a tohle fantasy putování je návykové, stejně tak je místy i dlouhé a náročné. Za to Vás však bude čekat spousta napínavých situací a skvěle propracovaný příběh.

Závan klíčovou dírkou se odehrává mezi čtvrtým a pátým dílem Temné věže. Opět se potkáváme s Rolandem a jeho partou. Nechyběl ani můj oblíbenec brumlák, který je tentokrát velice neklidný. Proč? Protože cítí Smrtidech, což je nebezpečná vichřice, před kterou je nutno se ukrýt. A to se Rolandovi, Eddiemu, Susannah, Jakeovi a brumlákovi Ochovi podaří. Úkryt najdou v opuštěné budově města a Roland se pouští do vyprávění příběhu z jeho mládí, kdy byl jako mladý a nezkušený pistolník poslán do westernového městečka, kde řádí bestie, která vraždí lidi. Setkává se s chlapcem Billem, který je vyděšený a proto se Roland rozhodne Billovi vyprávět příběh zvaný Závan klíčovou dírkou, aby chlapce uklidnil. Takže se jedná o takovou pohádku v příběhu.

Mnoho čtenářů má obavy, že se v tomto dalším díle rozvíjí nový příběh a bude to v sérii zmatené. Toho se rozhodně nemusíte bát. Kniha je taková jednohubka, má necelých 250 stran a řekla bych, že je to spíš příjemné zpestření příběhu, než nějaká komplikace v příběhu, díky které byste měli ztratit přehled. I když je tento díl psán trošku jiným způsobem než zbytek série, skvěle mi do universa Temné věže zapadl.

Líbilo se mi, že tohle malé rozšíření a zpestření Temné věže bylo místy až pohádkové a hodně dobře se četlo. Je pouze na Vás, jestli se rozhodnete tuto knihu zařadit jako díl 4.5 a nebo si jej dáte jako jednohubku po dočtení série. Autor tvrdí, že si Závan klíčovou dírkou může přečíst i čtenář, který ze sérií Temná věž nemá žádné zkušenosti a nečetl žádný díl. No, možné to je, ale já osobně bych to příliš nedoporučovala, protože by Vám utekla spousta souvislostí, informací a to by byla opravdová škoda. Takže pokud teď nemáte plány na dlouhé, ponuré podzimní večery, je nejvyšší čas se do této série pustit.

Pokud Vám Závan klíčovou dírkou chybí v knihovně, můžete knihu zakoupit ZDE. A tímto moc děkuji za poskytnutí knihy na recenzi.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.


neděle 11. října 2020

Za soumraku - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 408

Povídka je dokonale vybroušený literární drahokam. A když ji stvoří takový umělec, jakým je Stephen King, vznikne dílo jedinečné krásy – a navíc plné děsu. Třináct povídek vsazených do této sbírky představuje šperk, ve kterém se každý kámen blyští trochu jinak, ale všechny v sobě odhalí netušené krvavě rudé záblesky, když na ně dopadnou poslední paprsky zapadajícího slunce.


Povídky jsou pro mě skvělé knižní zpestření a osobně musím říct, že je vyhledávám. Líbí se mi, že jsou kratší a tak v knize prožiji více příběhů. Zároveň je rozsah povídek také trošku risk, protože mnohdy si říkáte, že kdyby byla povídka rozpracována na knihu, ocenily byste to. Povídky od Stephena Kinga jsou pro mě doslova nutností a mám je velmi ráda. Autor zde totiž většinou nebývá tak moc popisný, jak tomu v jeho knihách bývá, ale zároveň do povídej dokáže přenést svou geniální a mnohdy lehce zvrácenou mysl.

Za soumraku obsahuje předmluvu pro čtenáře, 13 povídek a pak tzv. soumračné poznámky, které obsahují pár zajímavých k některým povídkám. Povídky pro mě nebyly vyloženě hororové, ale některé byly více než znepokojivé a atmosféra byla tajemná a tíživá. Současně jsou povídky tématicky hodně různorodé.

Povídky, která mě nejvíce oslovila byla jednoznačně Utíkej, Káčo, utíkej, která je o ženě, která se vyrovnává s těžkou životní událostí a svůj splín zahání běháním. Další výbornou povídkou je Pekelný kocour, který mi trošku připomněl dílo od E.A. Poe a měla jsem opravdu husí kůži. Povídka N. nesla oblíbený autorův námět zla a údajně byla ovlivněna i dílem Dracula. Povídky Willa a Předplatné New York Times za velmi výhodnou cenu se dotýkají tématu posmrtného života a byly také velmi zdařilým čtenářským zážitkem. Harveyho sen a Rotoped byly také hodně zajímavé, měly neobvyklý námět a velmi vydařenou atmosféru. Takže těchto sedm povídek považuji z celé knihy za ty úplně nejlepší. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že ostatní povídky jsou špatné, to vůbec ne. Jen z nich můj prožitek nebyl tak silný.

Za soumraku pro mě bylo výborné čtení, které jsem si v podzimní atmosféře opravdu užila. Líbilo se mi, že příběhy jsou krátké, nejsou zbytečně zdlouhavé, zároveň si zachovávají obsahem rozmanitost. Dokonce jsem vstávala i dřív před prací, abych si Za soumraku mohla číst. Tahle kniha mi naprosto sedla a pokud máte rádi povídky, či chcete pro začátek od Kinga něco méně náročného, mohu Vám Za soumraku jen doporučit.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Za soumraku si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.



středa 23. září 2020

Paměťový kód - Alexander Loyd

Počet stran - 296

Vydáno - Beta

V této knize autor s využitím léčebných kódů vysvětluje čtenářům, jak mohou „přeprogramovat“ své negativní vzpomínky, které mají zásadní vliv na kvalitu jejich života. Tvrdí, že za většinou špatných věcí, které se nám v životě dějí, stojí právě naše negativní vzpomínky a dokážeme-li se jich zbavit, zbavíme se tím i problémů, které s nimi souvisejí.


Vzpomínky ovlivňují nás život, to není žádné tajemství. Ať se u jedná o vzpomínky dobré či špatné. Jenže právě ty špatné nás mohou ovlivňovat více než bychom chtěli a dokáží nám v hlavě nadělat pěknou paseku. Osobně moc nevěřím na zázračné knihy, které změní Vás život během pár minut a nadobro, spíš mě v tomto případě zajímalo, jak autor toto téma uchopí a co doporučí.

Začátek knihy mě poměrně bavil. Čtenář se postupně dozvídá, jaké procesy nám v mozku fungují, jak nás ovlivňují například i rodiče a jak je důležitá láska ve Vašem životě. Kniha je rozdělena na dvě hlavní části Dysfunkce paměti, ta je více obecná a druhá je Technika nastavování paměti, kde je taky teorie, ale pak přejdete i k praxi, jak si paměť a vzpomínky správně nastavit.

Bohužel mi přišlo, že od začátku knihy je Vám slibován nějaký převratný způsob změny myšlení, vzpomínek, který Vám naprosto překope život od základu a bude najednou vše mnohem lepší. No, já osobně na tyhle převratné způsoby příliš nevěřím a utvrdilo mě to v tom, když jsem tento návod na změnu četla. Podle mě to pouze podle této knihy není pro většinu lidí možné. 

Pokud by kniha zůstala pouze na té obecné rovině, kde byly popisovány různé výzkumy, příběhy klientů autora či příběhy autora samotného, hodnotila bych knihu rozhodně lépe. Autor postupem knihy začíná tak nějak víc tlačit na pilu a jednoduše Vás přesvědčit, jak moc je jeho způsob revoluční. Bohužel není.

Jestli se zajímáte o knihy ohledně nastavení mysli a vzpomínek, rozhodně se Vám Paměťový kód bude líbit. Co se týče návodu, kde za 10 minut bude Vaše myšlení zcela jiné, tam bych byla už opatrnější a úplně bych se toho nechytala. Samozřejmě každý jsme jiný a každý může knihu vnímat úplně jinak, já to posuzuji z pohledu člověka, který si občas nějakou knihu s touto tématikou přečte, ale nijak do hloubky se jí nevěnuje.

Za Paměťový kód moc děkuji nakladatelství Beta a knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3* z 5*.

neděle 20. září 2020

Lunapark - Stephen King

Počet stran - 256

Vydáno - Beta

Píše se rok 1973 a jsme v zábavním parku na malém městě v Severní Karolíně. Devin Jones, vysokoškolák s literárními ambicemi a čerstvě zlomeným srdcem, se rozhodne pracovat přes léto u kolotočů. Najde si mezi světskými nové přátele, kteří ho nakonec přijmou mezi sebe, zachrání jednomu děvčeti život, spřátelí se s umírajícím chlapcem a zamiluje se do jeho krásné matky. První polovina příběhu je milá a nostalgická, ale už zde se jako spodní proud táhnou zlověstná znamení. Devin se dozví nejen to, jak se obsluhuje kolotoč, ale i to, že ve Strašidelném zámku byla před čtyřmi lety zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl dopaden a dívčin duch se lunaparkem stále potuluje… 


Lunapark není od Stephena Kinga žádnou novinkou, přesto je to jeden z titulů, který jsem dosud nečetla. Anotace mě velmi lákala, protože prostředí amerického zábavního parku znělo opravdu skvěle a strašidelně. Abych pravdu řekla, kniha byla vlastně úplně jiná, než jsem čekala a tady to myslím v dobrém slova smyslu.

Devinovi je 21 let, studuje vysokou školu a má zlomené srdce z nešťastné lásky. Rozhodne se tedy pro brigádu v lunaparku, kde ho okamžitě přijmou, jelikož má v sobě něco světského. Je zde krásně vykreslená komunita zaměstnanců lunaparku a kolotočářů a Devin dokonce jednomu z nich zachrání život. Každý dobrý lunapark musí mít Dům hrůzy a ani tento není výjimkou. Jenže tento Dům hrůzy skrývá tajemství. Byla v něm totiž zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl nikdy dopaden a její přízrak se údajně čas od času zaměstnancům zjevuje. K tomu se Devin seznamuje s umírajícím chlapcem, který údajně vidí do budoucnosti a jeho velice pohlednou matkou.

Tohle byla tak neobvyklá Kingovka, že to snad ani není možné. Ale stejně byla skvěle napsána a zhltla jsem ji za den. Moc mě bavily postavy a celkově prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Devin, hlavní hrdina mi byl velice sympatický a vše jsem s ním dost prožívala.  Lunapark začíná hodně pozvolně a není žádnou smrští akce. Vlastně dobrou polovinu knihy se toho moc neděje. Za to druhá polovina knihy už je mnohem víc akční. A ten konec? No, nemůžu vyloučit, že si nepobrečíte.

Lunapark je svým způsobem docela romantická kniha. Že Vám to ke Kingovi nesedí? No, bylo to zvláštní, ale i přes to mi to skvěle sedlo. Samozřejmě kromě romantiky je v knize i lehká detektivní zápletka propletená s duchařinou. Tahle kombinace je velmi čtivá, ale nečekejte, že je příliš brutální. Tohle je jedna z nejvíce něžných knih, kterou jsem od Kinga kdy četla.

Přijde mi, že těm "tenkým" Kingovkám přicházím čím dál víc na chuť. Lunapark má lehce přes 250 stran a bylo to skvělé, nebylo to zbytečně zdlouhavé, autor se zbytečně nepitval v některých detailech, jak tomu někdy bývá. Pokud s tvorbou Kinga trošku bojujete, věřím, že Lunapark je jednou z těch, díky kterým si k autorovi najdete cestu.

Děkuji nakladatelství Beta za Lunapark k recenzi a můžete si jej pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 5* z 5*.

středa 16. září 2020

Vlk chce dovnitř - Laura McHugh

Počet stran - 336

Vydáno - Beta

Sadie se ještě nevzpamatovala z náhlé smrti svého bratra Shanea, a přichází další šok – v lese za městem je nalezena dětská lebka, která podle všeho patří zmizelé dceři její bývalé kamarádky Hannah. Během pátrání po tom, co se vlastně stalo Shaneovi naráží na mnoho podivných a matoucích stop, které jejího zemřelého bratra propojují s případem zavražděné dívenky a jejího otce. Klíčem k odhalení pravdy by mohla být švagrová Crystle, ta se ale na čerstvou vdovu chová poněkud zvláštně a nezdá se, že by chtěla matce a sestrám svého zemřelého muže být jakkoli a čímkoli nápomocna…



Kniha vlk chce dovnitř mě zaujala už jen svou obálkou. Podle té jsem odhadovala tajemný a drsný příběh. I anotace lákala na velice slibný příběh, kterému jsem nemohla odolat. Navíc ty Kingovky je potřeba taky proložit občas i trošku jiným žánrem.

V knize se střídají kapitoly Sadie a Henley. Sadie zemřel bratr, ale okolnosti, za kterých se tato tragédie stala, se jí zdají více než podivné. V kapitolách Henley se vracíme do minulosti a čtenář se retrospektivně postupně dozvídá, jak spolu tyto dvě postavy souvisí a jak se jejich osudy propletou. Více však nechci prozrazovat.

Celá kniha je psána hodně čtivě a lehce, jen ze začátku jsem trošku bojovala se jmény v kapitolách o Henley. Tím, jak se kapitoly střídají se budete chtít dozvědět, co bude dál a tohle zpracování knihy Vás bude nutit číst dál. Příběh na mě působil hodně melancholicky a chvilkami depresivně. Sadie je zoufalá a zároveň chce zjistit pravdu. Také se mi v příběhu líbila psí postava, tyhle věci mě v knize vždycky potěší. Kromě smrti blízké osoby se kniha také zabývá tématem drogové závislosti a rodinných vztahů.

Musím říct, že že bych knihu rozhodně neoznačovala jako thriller. Celé to na mě působilo spíše jako takové rodinné drama se špetkou napětí. Od thrilleru bych očekávala více brutality, hlubší zápletku a více akce. Takže pokud hledáte napínavý rodinný příběh, Vlk chce dovnitř je správná volba. Pokud máte thrillery načtené, můžete být v tomto případě trošku zklamaní. Trošku mě mrzelo, že čtenáři bylo poměrně jasně a brzy představeno, kdo je ten dobrý a kdo je záporná postava. Já osobně mám raději, když jako čtenář musím více přemýšlet a není mi vše takto přímo naservírováno.

Vlk chce dovnitř bylo příjemné čtení. Kniha není nijak dlouhá, byla čtivá. Bohužel jsem od ní čekala více té thrillerové části a napětí a v tomto mě trošku zklamala. Je to však jedna z knih, kterou přečtete rychle, čtení si užijete i když ve Vás příliš pocitů v dlouhodobém horizontu nezanechá. Ale na podzimní večery je příběh Vlk chce dovnitř rozhodně dobrá volba.

Děkuji nakladatelství Beta za možnost si tento knižní kousek přečíst. Knihu Vlk chce dovnitř můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3,5* z 5*.


čtvrtek 3. září 2020

Temná věž - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 728

Dlouhé vyprávění o pistolníkovi Rolandovi z Gileadu a jeho putování k Věži se blíží ke svému závěru. Ti, kdo četli Zpěv Susannah, si při otevírání sedmého dílu vzpomenou, že Susannah/Mia se právě připravovala porodit Mordreda Deschaina, následníka Karmínového krále, zatímco Jake, Ochu a otec Callahan se chystali rozprášit upíří hostinu. A to je pouze první z mnoha překážek, které členové Rolandova ka-tet musejí ještě překonat.


Je to k nevíře, ale je to tady. Poslední díl v novém vydání série Temná věž spatřil světlo světa. Série je tedy kompletní a zabere Vám pěknou část knihovny. Místa v knihovně rozhodně nebudete litovat, protože celá série má tak krásné obálky, že se knihy stávají opravdovou ozdobou knihovny.

Jake s otcem Callahanem vstupují mezi spoustu upírů, aby našli Susannah, která porodila Mordreda, což je Rolandův syn, který však touží po jediném. Zabít svého otce. Roland s Eddiem se ocitají v Klíčovém světě, aby zachránili Stephena Kinga i celý svět. Zbývají poslední dva paprsky, které drží světy pohromadě a našim hrdinům se velmi výrazně krátí čas.

I když nerada, tak uznávám, že pro mě série Temná věž skončila právě v pravý čas. Prokousat se touhle ságou mě mnohdy stálo mnoho sil a stejně tak i mnoho času. Příběh byl jak na houpačce, některé díly skvělé, jiné mě tolik neoslovily. O to více mě zajímal právě poslední díl. V recenzi na šestý díl jsem vyzdvihovala, jak byl super nápad, že se autor zakomponoval sám do příběhu. Tak tady to zmíněný efekt už příliš nemělo a začalo to na mě působit trošku jako narcismus autora. Samozřejmě nechybí ani odkazy na různá Kingova díla, která pokud nemáte přečtená, tak Vás některé spoilery asi moc nepotěší. 

Počítejte s tím, že některé postavy se závěru knihy nedožijí, samozřejmě Vám neprozradím které. Ukončení působení některých postav jsem čekala poněkud více propracované a šokující a trošku méně zbytečné. Na to, jak celá série byla epická a vše se stupňovalo, tak jsem od posledního dílu čekala opravdu mnohem víc. Z posledního dílu na mě dýchala i jakási melancholie a poukázání na to, že vše jednou končí a pomine a i když se tomu sebevíc bráníme, je nutné jít dál.

Bohužel patřím k té části čtenářů, která je z posledního dílu lehce rozpačitá. Zároveň jsem ráda, že se to celé nějakým způsobem uzavřelo. I když s tím uzavřením nemusíme souhlasit. Troufám si říct, že Temná věž byla asi nejdelší sérií, kterou jsem kdy četla a patří pro mě i mezi ty čtenářsky nejnáročnější. 

Děkuji nakladatelství Beta za poskytnutí Temné věže na recenzi a knihu i celou sérii můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Aletta, má dcera - Ellen Keithová

Počet stran - 416 Vydáno - Beta  Aletta, má dcera je strhující román odehrávající se během druhé světové války. Je to příběh ženy, která nab...