úterý 9. dubna 2019

Srdcový král - Hanna Krall

Vydáno - Absynt
Počet stran - 136

Izolda Regensbergová měla štěstí - na první pohled by o ní totiž nikdo neřekl, že je Židovka. Díky tomu přežila pod jménem Marie Pawlická ve varšavském ghettu, v žaláři Pawiak, kde zahynulo více než 30 000 lidí, stejně jako při útěku z umschlagplatzu. Vyprávění Hanny Krall o skutečných událostech života Izoldy Regensbergové přináší pozoruhodnou mozaiku okolností, šťastných i nešťastných, až při jeho četbě člověk téměř začne věřit na zázraky. V čase druhé světové války žije Izolda ve Varšavě, ale potom co jejího milovaného manžela odvezou do Mauthausenu, se ho vydá zachránit. Autorka v knížce Srdcový král vypráví o těžké a dobrodružné cestě Izoldy mezí Vídní, Osvětimí, Berlínem - za mužem svého srdce, protože svět bez něj není ničím. Avšak tato neuvěřitelná odysea nekončí ani po válce.


Absyntovky jsou moje oblíbené knihy. Každá zpracovává jiné téma, líbí se mi i to jednoduché grafické zpracování. Tohle je moje třetí kniha z řady Prokletí reportéři, tak se pojďme podívat, jak hodnocení knihy dopadlo.

Srdcový král je opravdu tenká knížka, která ale pojednává o těžkém a vážném tématu a to je druhá světová válka. I tato absyntovka je psaná formou reportáže, tentokrát polskou autorkou. Hlavní hrdinka putuje napříč Třetí říší aby se jí podařilo zachránit jejího manžela, který je odveden do koncentračního tábora. I když se hlavní hrdinka se svým manželem setkává, není šťastná a nenastává očekávaný happy end. Na manželovi se totiž podepsal pobyt v koncentračním táboře a další události.

Čtenáři se dostává syrového příběhu bez nějakých zbytečných okolků a příkras. Kniha je jakýmsi řetězcem scén, které jsou mnohdy opravdu detailně popsané. Z největší části je používán čas přítomný, někdy ale nahlédneme do budoucnosti nebo se vracíme do minulosti.

Srdcový král není rozhodně nějakou obyčejnou, tuctovou knížkou, kterých najdete stovky. Je krátká, ale úderná. V knize jsou krátké kapitoly, takže čtení Vám bude opravdu ubíhat. V knize je popsána neskutečná touha a odhodlání.

No, bohužel mi Srdcový král přijde z mých přečtených abysntovek zatím nejslabší. Buď mi děj opravdu ubíhal a hltala jsem stránku za stránkou a nebo jsem se naopak trápila a čtení mi vůbec neubíhalo. Prostě jsem se nějak neztotožnila se stylem vyprávění autorky.

Určitě nechci nijak zlehčovaat hrůzy, které se v knize děly a které hlavní hrdinka prožívala, ale pro mě toto byla průměrná kniha, která mě příliš nenadchla, ale ani neurazila. Rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože se mi zase dostalo nového pohledu na toto období, na které by nikdo z nás neměl zapomínat.

HODNOCENÍ - 3 * z 5.

středa 3. dubna 2019

Anežka - Viktorie Hanišová

Vydáno - Host
Počet stran - 250

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano. Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé.


Viktorie Hanišová je česká autorka, kterou většina čtenářů zná díky její knize Houbařka, která slaví obrovský úspěch. O prvotině autorky, Anežce se mluví méně a já jsem se rozhodla právě touto knihou tvorbu autorky poznat.

Musím říct, že Anežka pro mě byla hodně zajímavá už svým námětem, adopce, nenaplněné očekávání od dítěte, tato témata jsou velmi zajímvým námětem pro knihu. No a nebyla jsem zklamaná, Anežka je skvělá kniha a už zde je vidět, že autorka prostě umí psát.

Julie, hlavní hrdinka si plánuje svůj život velmi idylicky, dodkonalý manžel, dokonalá práce, dokonalé dítě. Muž ji opustí, práci sice má, ale ona především touží po miminku. Už tato její touha mi přijde svým způsobem až chorobná a je vidět, že Julie je pro splnění svého snu schopná obětovat opravdu cokoliv. Jednoho dne se jí naskytne možnost adoptovat miminko, Agnes a tím celý příběh začíná. Julie se chopí rodičovství spíše jako projektu, který si do detailu naplánovala, než jako něco spontánního.

Tato kniha se mi chvilkami opravdu nečetla lehce, protože chování Julie bylo mnohdy opravdu až psychopatické, nutkavá potřeba mít vše pod absolutní kontrolou. Co se týče Agnes, ta samozřejmě v průběhu dospívání udělá pár kotrmelců, ale bylo mi jí vlastně líto. Přijde jí, že nikam nepatří, každý od ní má nějaká očekávání, která se jí ne úplně daří naplňovat.

Co mě ale trošku zklamalo a proč jsem dala jednu hvězdů dolů z hodnocení byl konec. Ten mě zklamal a vlastně mi přišlo, jako by ani ke knize nepatřil. Tam se autorka držela hodně zkrátka.

Anežka je ponurý, psychologický román, který Vás dostane. Ačkoliv kniha má kolem 250 stran, budete si ji užívat. Kniha není nijak veselá, celou dobu na mě dýchala melancholie a smutek a svým způsobem i beznaděj. I přes to je kniha ale psána čtivě, nijak složitě a přes to způsobem, ze kterého mrazí.

Anežku určitě vřele doporučuji. Tato kniha si rozhodně zaslouží úspěch a už se těším na Houbařku, která má být snad údajně ještě lepší.

HODNOCENÍ - 4* z 5.

Aletta, má dcera - Ellen Keithová

Počet stran - 416 Vydáno - Beta  Aletta, má dcera je strhující román odehrávající se během druhé světové války. Je to příběh ženy, která nab...