neděle 28. července 2019

Sleduj mě - A. V. Geiger

Vyydáno - Yoli
Počet stran - 352

Tessa má agorafobii, úzkostný strach z otevřeného prostoru. Utíká proto do online světa, kde je aktivní členkou fandomu zpěváka Erica Thorna. Když jí její idol nečekaně pošle zprávu, původně se záměrem si z ní vystřelit, jejich komunikace se rozvine v upřímné přátelství. Když se ale rozhodnou setkat, na povrch začnou vycházet nebezpečná tajemství.


Léto je pro mě idálním obdobím pro žánr young adult. A když young adut, tak od nakladatelství Yoli, protože vydávají opravdu skvělé příběhy. Už zrovna nejsem cílovou skupinou pro young adult, ale i tak si občas ráda přečtu kihu zrovna tohoto žánru. A Sleduj mě je youg adult thriller, což je kombinace, kterou jsem si musela přečíst.

Musím uznat, že Sleduj mě bylo velice milé překvapení! Mě ten příběh chytl už od první kapitoly a pořád jsem chtěla vědět, co bude dál, jak to celé skončí.

Přiznávám, že kniha má opravdu skvělý námět. To, že se sociální sítě dají zneužít, víme samozřejmě všichni, ale většinou si tuto hrozbu vůbec neuvědomujeme. A Sleduj mě na tuto problematiku parádně poukazuje.
Kniha je vyprávěna lehkým, čtivým stylem, který prostě budete hltat stránku za stránkou. Příběh je oživen nejrůznějšími tweety, konverzacemi či přepisy výslechů. A díky tomu to byla opravdu jízda.

Samozřejmě, námět kdy se slavný kluk zamiluje do obyčjné holky není žádnou novinkou, ale to, co se odehrává vedle toho toto klišé tak nějak uvede do pozadí.

S čím jsem měla problém byly postavy. Bylo jich tam sice málo, ale přišly mi hrozně moc plytké a takové prvoplánové. To mě trošku zklamalo a lehce mi to zkazilo dojem z příběhu. Co mi dojem z příběhu vylepšilo byl konec knihy. Ten byl za mě skvělý. Myslela jsem si, že to celé nějak dopadlo a to je konec, ale posledních pár stránek Vám jednoduše vyrazí dech. I když si nejsem jistá, jestli bych knihu zařadila jako thriller.

Sleduj mě jsem měla přečteno za dva dny. Tak moc mě ten příběh chytl. Tahle kniha rozhodně není jen pro mladší čtenáře, ale mohu ji doporučit i dospělým. Rozhodně je důležité, aby jsme se všihni zamysleli nad zneužitelností sociálních sítí a Sleduj mě je k tomu skvělá příležitost.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.

středa 24. července 2019

Léon a Louise - Alex Capus

Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 304

Jsou mladí a mají se rádi, ale válka je rozdělí: to je příběh Léona a Louise. Začíná setkáním na pobřeží Atlantského oceánu během první světové války ve Francii, které se ovšem právě stalo cílem leteckého útoku. Oba si víc než deset let myslí, že ten druhý při náletu zahynul. Zdánlivě ztracený milostný příběh pokračuje osudovým setkáním v Paříži.


Milostný příběh z období první a druhé světové války, to jsem si prostě nemohla nepřečíst. Obecně mě romány z tohoto období hodně baví a tak jsem se rozhodla si román z prostředí Francie přečíst.

Léon a Louise je další z řady Evropská literatura. Tahle edice mě hodně baví, je různorodá jak žánry, tak autory. Kniha je opět v malém, praktickém, "kabelkovém" formátu.

Trošku mě překvapilo, že příběh vlastně začínal koncem a poté se teprve dozvídáme, jak to celé bylo. Seznamujeme se s jednotlivými postavami, poznáváme jejich životní osudy. Nejsem si úplně jistá, jestli začátek knihy byl zrovna šťastně zvolený.

Léon a Louise bylo poměrně svižné vyprávění, i když ne zrovna o typickém milostném příběhu. Ačkoliv ze začátku si říkáte, že tohle bude určitě klasický válečný příběh s happy endem, není to tak docela pravda. Ale nerada bych Vám prozradila o ději až příliš mnoho.

S čím jsem v knize měla problém byli samotní hlavní hrdinové, Léon a Louise. Já jim ten jejich příběh bohužel moc nevěřila. Způsob jejich komunikace pro mě byl mnohdy hodně nepochopitelný, tedy hlavně Louise. Celkově mi postavy přišly popisované tak hodně po povrchu a zasloužily by si trošku více prostoru. Moc jsem nechápala ani to, že Léon byl vlastně většinu života nespokojený a stejně se s tím nesnažil extra nic moc dělat. Bohužel tím působil trošku jako bačkora a mnohem odvážnější mi přišla Louise, která mi chvilkami zase přišla taková lehce protivná.

Příběh jako celek rozhodně nebyl špatný. Ale pro mě to není příběh, který by se mi úplně vryl do paměti. Bohužel je mnohem víc jiných příběhů s touto tématikou, které Vás zasáhnou mnohem víc. I tak je to ale hezké, jednoduché a svižné čtení a takový román je na léto jako stvořený.

Beta - Dobrovský tímto moc děkuji za možnost si knihu přečíst a poskytnutí knihy na recenzi. Knihu seženete ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5.

neděle 21. července 2019

Takoví normální #přátelé - Sarah Alderson

Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 348

Nic takového jako dokonalý život neexistuje. Jen dokonalá lež. Becca je dokonalá. Má práci snů, milujícího manžela, roztomilou dcerku, krásný dům, dovolené tráví na exotických místech a ráda o tom informuje své přátele na sociálních sítích. A proto toho o ní Lizzie ví tolik, i když vlastně nikdy nebyly přítelkyně. Dá se ale věřit všemu, co vidíte online? A není nakonec poznání pravdy ta nejhorší věc, kterou jste mohli udělat?


Léto není úplně období pro thrillery, ale mě baví střídat literární žánry, bez ohledu na roční období. Takoví normální #přátelé je thriller s tématikou sociálních sítí, nedávno jsem četla young adult knihu s podobou tématikou a tak jsem se rozhodla do této knihy pustit.

Občas se mi stane, že od knihy nemám moc očekávání. A to byl přesně případ Takových normálních #přátel. Budu upřímná, obálka knihy mě moc nezaujala, ale řekla jsem si, že přece nebudu soudit knihu podle obalu. A jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, tak mě totiž vtáhla do děje, že jsem ji měla za jeden den přečtenou a nedalo se přestat číst.

Kniha má několik hlavních postav, Lizzie, Jamese a Beccu. Příběh je tak spletitý, plný nečekaný zvratů, že vlastně do poslední chvíle nevíte, kdo je oběť a kdo je ten zlý. To se mi moc líbilo. Autorka si se čtenářem neustále pohrává. Čtete, řeknete si, že teď už jste to odhadli a ono to je to vlastně úplně jinak. A je to tak napínavá jízda, že prostě musíte pokračovat ve čtení dál a dál. Já jsem si v hlavě vytvářela různé scénáře, jak příběh skončí a stejně se mi to nepodařilo odhadnout.

Takoví normální #přátelé je příběh, který je psán lehce, hodně čtivě a hodně napínavě. Byla jsem překvapená, že kniha pro mě neměla nějaké hluché, nudné pasáže. V příběhu se opravdu stále něco děje a Vy do poslední chvilky netušíte, jak to skončí. Co oceňuji, bylo téma sociálních sítí. Je zde ukázkově vykresleno, že ne vše co vidíme na sociálních sítích je pravda, že spousta věcí se dá upravit, překroutit, přikrášlit a některé nejsou vůbec pravdivé.

No a co mě úplně dostalo? To byl jednoznačně konec. Ten jsem vážně neodhadla a šokoval mě. Vlastně by mě zajímal i nějaké pokračování. Ale tím nechci říct, že by kniha končila otevřeným koncem, to zase ne.

Takoví normální #přátelé pro mě bylo skvělé překvapení a skvělé čtení. Všichni, kteří máte rádi thrillery, si určitě knihu přečtěte. Tohle je opravdu povedený kousek a rozhodně stojí za přečtení.

Za poskytnutí knihy Takoví normální #přátelé na recenzi moc děkuji Beta - Dobrovský a knihu můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

středa 17. července 2019

České záhady - Naše Akta X - Štěpánka Saadouni

Vydáno - Černý drak
Počet stran - 200

Za záhadami a tajemnými místy nemusíte chodit daleko. V našich luzích a hájích najdete překvapivě mnoho podivuhodných jevů a bytostí. V nejednom hradě straší a v nejednom městě kolují zvláštní legendy. Především v našich dějinách lze najít množství podivností a záhad.
Autorka vybírá z českých záhad nejrůznější zajímavosti od poltergeistů přes upíry až po kontakty s mimozemšťany. Nezapomíná ani na tajemný původ Boženy Němcové či na největší rukopisnou knihu světa, českou Ďáblovu bibli. Poodhrňte tedy závoj tajemna a nechte se unášet našimi Akty X.


České záhady jsou něco, co mě hodně zajímá a baví, vlastně už několik let. A proto jsem se na knihu České záhady - Naše Akta X hodně těšila. Jelikož je to hodně obsáhlé a složité téma, byla jsem zvědavá, jak se s tím autorka popere.

Ačkoliv kniha není moc obsáhlá, má cca 200 stran, vyšla v hardbacku, což u knihy vždycky oceňuji a je mi to na čtení pohodlnější. Kniha je rozdělena do 20 kapitol, přičemž každá kapitola je věnovaná jiné záhadě. Můžete se dočíst například o Ďáblově bibli, nemrtvých, hřbitovech a spoustě dalších témat. Kapitola vždy začíná jakýmsi úvodem, kde se dočteme nějakou teorii o daném tématu a poté jsou čtenáři předloženy nejrůznější výpovědi lidí, historky a zážitky. V každé kapitole rovněž nechybí fotografické či obrazové černobílé přílohy.

Úvody do kapitol mi bohuže přišly hodně takové obecné. Pokud máte o nějakých záhadách už trošku něco načteno, pravěpodobně se nedozvíte nic moc nového. Občas mi přišlo, že autorka má tendenci i odskakovat od témat. Bylo to pro mě zklamání, jelikož jsem čekala něco trošku víc odborného. Českým záhadám se věnuje i autor Arnošt Vašíček a i od něj jsem přečetla nějaké knihy a ty na mě působily mnohem víc odborně a byly pro čtenáře více obohacující, dle mého pohledu.

S čím jsem hodně bojovala byly nejrůznější historky, které byly v knize čtenáři předloženy. Byly to zážitky různých lidí, kteří se setkali s něčím nadpřirozeným. A některé byly podle mě podané dost nešťastnou formou. Bohuže pro mě jako pro čtenáře byly některé opravdu nezajímavé. Další byly zase podány způsobem, že v nějaké obci se něco stalo a vlastně víc se čtenář ani nedozvěděl. To mi příjde trošku málo. Navíc některé příběhy jsem už znala a budete je znát určitě i Vy, protože kolují třeba jako urban legendy.

No, pro mě byly České záhady - Naše Akta X bohužel zklamání. Kniha vizuáně vypadá hezky, ale bohužel obsah pro mě pokulhává. Pokud jste v českých záhadách úplný nováček, může Vás to lehce uvést do děje, ale podle mě je spousta jiných knih, které jsou přínosnější. Autorka se evidetně snažila zpracovat něco, o čem neměla příliš povědomí a také jí chyběly znalosti, které je nutné mít k vytvoření publikace s touto tématikou.

Pokud Vás kniha přece jen zaujala a chcete si ji pořídit, seženete ji ZDE a za zaslání knihy na recenzi děkuji nakladatelství Černý drak.

HODNOCENÍ - 2,5 * z 5.

neděle 14. července 2019

Poslední vlak do Helsingøru - Heidi Amsinck

Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 232

Devatenáct noirových povídek oceňované dánské autorky. Příběhy se odehrávají v současné Kodani a Heidi Amsincková v nich svým čtenářům servíruje skvělou kombinaci duchařiny a černého humoru. Navíc se v každé povídce, jejichž hlavními postavami jsou buď bezohlední nebo osamělí lidé, kteří mají co skrývat, skrývá hlubší poselství, které vede čtenáře k zamyšlení.


Povídkové knihy mě obecně hodně baví. A tahle slibovala hororové povídky, duchařinu a černý humor. To mě okamžitě zaujalo. Navíc je to další kniha z edice Evropská literatura, která vždy přináší něco zajímavého.

Už vzhled knihy mě nadchnul. Miluju kombinaci červené a černé barvy a tady se to opravdu vydařilo. Další věc je formát knihy, který je opravdu "kabelkový", tudíž s sebou netaháte žádnou neskladnou bichli.

A teď už ke knize samotné. Nebudu lhát, já jsem od této knihy měla opravdu vysoká očekávání. A ta očekávání se naplnila. Už u první povídky jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Kniha obsahuje celkem 19 povídek a hodně mě překvapilo, že téměř všechny si udržují vysokou laťku. Jedna povídka, Prádelník, se mi vyloženě nelíbila a asi další dvě mi přišly trošku slabší. Ale ostatní byly naprostá pecka. Což mi přijde dobrý poměr, je jasné, že se čtenáři pravděpodobně nemohou líbit úplně všechny povídky.

Každá z povídek má rozsah okolo 10 stran. A i když to není zrovna mnoho, autorka čtenáře dokáže skvěle vtáhnout do děje, popsat postavy a vystavět skvělou zápletku a Vy prostě budete chtít vědět, jak to skončí. Každá povídka má jiný námět, jiné postavy, autorka si udržuje v povídkách různorodost, takže Vám příběhy rozhodně nebudou splývat. Přečtete si povídku o únosu lidí, prokleté hrací skříňce, sběrateli cizích zavazadel a nebude chybět ani dáma, která pěstuje krásné růže a je tomu ochotná obětovat cokoliv. A tohle je jen zlomek toho, co Vás v Posledním vlaku do Helsingøru čeká.

Takže o co Posledním vlaku do Helsingøru závěrem říci? Je to opravdu povedená povídková kniha. Povídky jsou rozmanité, strašidelné, různorodé a celou knihou čtenáře provází jakási melancholie. Není to typická duchařina, ale přesto u některých povídek nebudete mít dobrý pocit. Trošku mi tyto povídky připomínaly finské podivno, takže pokud jste fanouškem tohoto žánru, určitě si Poslední vlak do Helsingøru přečtěte. A pokud máte náladu na něco neobvyklého a strašidelného, tak Poslední vlak do Helsingøru je skvělou volbou.

Tímto moc děkuji Beta - Dobrovský za poskytnutí knihy na recenzi a tuto skvělou novinku seženete ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

čtvrtek 11. července 2019

Šamanova pomsta - Vasilij Michajlovič Mahaněnko

Vydáno - Fantom Print
Počet stran - 352

Barliona. Virtuální svět narvaný k prasknutí monstry, bitvami a samozřejmě hráči. Daniel Mahan, legendární šaman barlionského herního světa, si odsloužil ve virtuální realitě svůj trest. Jedenáct měsíců naplněných dobrodružstvím a bitvami je výhodným řešením v porovnání s původními osmi lety v dole. Přesto Barliona odmítá šamana nechat tak jednoduše zmizet a stírá rozdíly mezi jeho dvěma realitami. Ukazuje se, že odejít z kapsle není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Cesta prostě musí být dokončena.


Nejprve musím přiznat, že nejsem úplně fanoušek počítačových her. Nemám na ně trpělivost a prostě mě nějak nebaví. Ale počítačová hra v knize? To je něco jiného! Žánr litRPG je pro mě opravdu zajímavý a myslím, že může bavit i čtenáře, kteří třeba příliš nečtou.

Tahle kniha byla velká jízda už od začátku. Bylo to čtivé, napínavé, samý zvrat, jednoduše Vás kniha bude nutit číst dál a dál. Zároveň se mi líbilo, že čtenáři je připomenuto, co se stalo v předchozích dílech, takže pokud zrovna nečtete jeden díl série za druhým, skvěle Vám to osvěží paměť a budete se bez problému orientovat. O ději Vám toho nechci příliš prozradit, protože čím méně o tomhle dílu víte, tím více budete překvapeni.

Co se týče postav, tak jsem si je oblíbila, ale teda Anastarie, uff, to byl záběr na moje nervy, ta mi teda vůbec nebyla sympatická a asi bych se bez ní v příběhu obešla. Z mého pohledu hrála jedno velké divadýlko a mě to prostě štvalo. Zato Mahan, ten mě hodně bavil, jeho stále sílící touha po pomstě, to bylo moje gusto a celou dobu jsem mu fandila, ať se mu pomsta vydaří. Zároveň se mi líbilo, že Mahan musel riskovat, protože ne vždy věděl, kdo mu vlastně pomáhá a jestli na to spíš nedoplatí.

Kniha obsahuje také bonusovou povídku Hodina bolesti.

Já byla s Šamanovou pomstou moc spokojená. Je to příjemné čtení, akční, zvrat střídá zvrat. Není tam zbytečně moc dlouhých dialogů, ani nějaká přeslazená milostná linka. Prostě surový herní svět a svižný a úderný příběh. Pokud máte rádi počítačové hry, tak Šamanova pomsta je určitě volba přesně pro Vás!

Za poskytnutí knížky na recenzi moc děkuji nakladatelství Fantom Print a knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.

pondělí 8. července 2019

Pět kroků od sebe - Rachael Lippincott

Vydáno - Yoli
Počet stran - 253

Stella Grantová má cystickou fibrózu a její kontakt s okolním světem je minimální. Aby neohrozila své šance na transplantaci, musí se chránit před kýmkoli a čímkoli, co by mohlo být nositelem infekce. Šest stop. To je vzdálenost, kterou musí dodržovat. Šest stop - bez výjimky.
Willa Newmana léčba vůbec nezajímá. Každým dnem mu bude osmnáct a pak - sbohem, nemocnice. Vykašle se na léky a konečně si bude užívat života.
Will je přesně tím, od koho by se Stella měla držet dál. Pokud se k němu přiblíží a nakazí se, mohla by přijít o své místo na seznamu čekatelů. Aby se tak nestalo, musí si držet odstup. Čím víc se ale s Willem sbližují, tím víc jim předepsaných šest stop začíná připadat jako trest.
Jaké by to asi bylo, kdyby si pro sebe mohli ukrást trochu té svobody, kterou jim vzala jejich nemoc? Co by se stalo, kdyby zkrátili vzdálenost na pět stop?


Pět kroků od sebe bylo hodně přirovnáváno ke knize Hvězdy nám nepřály, kterou naprosto zbožňuji. Takže bylo jasné, že si tenhle příběh prostě musím přečíst. Od příběhu jsem raději neměla žádná očekávání a ani jsem neviděla film, který spousta lidí chválí.

Než se začnu zabývat samotným příběhem, tak musím pochválit obálku knihy. Ta je opravdu nádherná a zaujala mě ještě než jsem vůbec věděla o jaký příběh vlastně jde. Celkově má Yoli poslední dobou design knih čím dál lépe zpracovaný a tyhle knihy prostě ve Vaší knihovně budou vypadat krásně.

No a teď hurá k příběhu samotnému. Ačkoliv nejsem úplně cílová skupina a takové ty příběhy o lásce náctiletých, kteří přkonávají překážky, úplně neprožívám, Pět kroků od sebe mě neuvěřitelně bavilo prakticky od první kapitoly.

Líbilo se mi, že postavy jsou popisovány neskutečně uvěřitelně. Nepochybovala jsem o jejich trápeních i radostech. O cystické fibróze jsem doposud mnoho nevěděla a jsem ráda, že mi kniha trochu přiblížila, v čem toto onemocnění vlastně spočívá a co pacienti prožívají.

Ano, v knize byl pár klišé. To uznávám. Ale mě to do toho příběhu sedělo a vlastně mi to ani nevadilo. Přistihla jsem se, že jsem při některých scénách byla lehce dojatá a ke konci mi bylo trošku do breku. Což se mi u takových knih nestává, výjimkou byly právě zmíněné Hvězdy nám nepřály, které jsem poctivě obrečela.

Pět kroků od sebe doporučuji nejen náctiletým a nebo fanouškům young adult. Určitě by si ji měl přečíst každý, kdo má rád dobré příběhy. Ale připravte se, tady se happy end nekoná. Takže nachystejte kapesníčky, slzné kanálky a vzhůru do toho, Pět kroků od sebe si určitě zaslouží Vaši pozornost a stojí za přečtení.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

středa 3. července 2019

Furyborn - Claire Legrand

Vydáno - King Cool
Počet stran - 520

Fantasy, které by vám rozhodně nemělo uniknout, vypráví příběh dvou nezávislých mladých žen, které od sebe dělí celá století a které mají moc zachránit svůj svět. A nebo ho zničit. Když útočníci přepadnou jejího nejlepšího přítele, Rielle Dardenne riskuje všechno, aby ho zachránila. Aby prokázala, že je jednou z prorokovaných královen - královny světla a královny krve - musí jako královna Slunce podstoupit sedm magických, elementárních zkoušek. O tisíc let později je královna Rielle pro Elianu Ferracoru jen pohádkou. Do momentu než se sama zaplete do kosmické války a než se jejich příběhy navzájem propletou.


O knize Furyborn jste poslední dobou mohli slyšet snad na všech sociálních sítích. Názory byly různé, ale tak tomu bývá u většiny knih. Já jsem velký fanoušek fantasy a navíc se mi moc líbila ta obálka knihy, ta je prostě skvělá. Kniha není nijak tenká, má přes 500 stran, ale všude byl Furyborn popisován jako příběh, který vás chytne a nepustí, tak jsem se knihu rozhodla přečíst.

Ve Furyborn jsou dvě hlavní hrdinky, Eliana a Rielle a jejich příběhy se po kapitolách střídají. To mi přišlo jako dobrý nápad, jelikož čtenář je tak neustále udržován v jakémsi napětí a pořád chce číst dál. Celkově se mi líbily asi víc kapitoly věnované Rielle.

S čím jsem měla velký problém byly nejrůznější pojmy, jména, které nebyly v knize vysvětleny a čtenář je díky tomu hodně zmatený. Autorka se snaží popsat opravdu magický svět, ale jen díky názvům se toho čtenář moc nedozví. Od první strany příběhu se na mě valily jména, aniž bych vlastně věděla, kdo je kdo. Teda až na hlavní hrdinky. Tohle zmatení u mě přetrvávalo skoro 200 stran, což mi vzhledem k délce knihy přijde hodně. A ani mapy a vysvětlivky na konci knihy tomu nijak nepomohly.

Co se týče příběhu samotného, není vůbec špatný. Bohužel ale není ani nijak převratný a myslím, že tam není prakticky nic, co z fantasy příběhů neznáme. Samozřejmě nechybí ani jistá klišé, která z young adult a new adult fantasy známe. I přes to je Furyborn zajímavý a čtivý příběh, který vás chytne. Jen ten začátek pro mě nebyl úplně vhodně zvolený, protože hned ze začátku se dozvíme jeden velký spoiler. Tohle se čtenář měl dozvědět určitě až později v příběhu.

Byla jsem mile překvapena, kolik je ve Furyborn akce. Hrdinky jsou poměrně drsné, což se mi moc líbilo. Zvlášť mě bavily kapitoly, kde Rielle podstupovala zkoušky ovládání elementů.

Mně se Furyborn líbilo, ale prostě tomu trošku něco chybělo. Nezažila jsem z knihy takové to wow a pocit, že chci hned další díl. To se bohužel nedostavilo. Příběh to byl napínavý, svižný i když na mě místy trošku překombinovaný.

HODNOCENÍ - 3,5 * z 5.

Noční směna - Stephen King

Počet stran - 376 Vydáno - Beta Dvacet příběhů, v nichž nic není, jak se zdá, a temné stíny noci pronikají i do bezpečného světla dne. Přízn...