České záhady - Naše Akta X - Štěpánka Saadouni

Vydáno - Černý drak

Počet stran - 200

Za záhadami a tajemnými místy nemusíte chodit daleko. V našich luzích a hájích najdete překvapivě mnoho podivuhodných jevů a bytostí. V nejednom hradě straší a v nejednom městě kolují zvláštní legendy. Především v našich dějinách lze najít množství podivností a záhad.

Autorka vybírá z českých záhad nejrůznější zajímavosti od poltergeistů přes upíry až po kontakty s mimozemšťany. Nezapomíná ani na tajemný původ Boženy Němcové či na největší rukopisnou knihu světa, českou Ďáblovu bibli. Poodhrňte tedy závoj tajemna a nechte se unášet našimi Akty X.

České záhady jsou něco, co mě hodně zajímá a baví, vlastně už několik let. A proto jsem se na knihu České záhady - Naše Akta X hodně těšila. Jelikož je to hodně obsáhlé a složité téma, byla jsem zvědavá, jak se s tím autorka popere.

Ačkoliv kniha není moc obsáhlá, má cca 200 stran, vyšla v hardbacku, což u knihy vždycky oceňuji a je mi to na čtení pohodlnější. Kniha je rozdělena do 20 kapitol, přičemž každá kapitola je věnovaná jiné záhadě. Můžete se dočíst například o Ďáblově bibli, nemrtvých, hřbitovech a spoustě dalších témat. Kapitola vždy začíná jakýmsi úvodem, kde se dočteme nějakou teorii o daném tématu a poté jsou čtenáři předloženy nejrůznější výpovědi lidí, historky a zážitky. V každé kapitole rovněž nechybí fotografické či obrazové černobílé přílohy.

Úvody do kapitol mi bohuže přišly hodně takové obecné. Pokud máte o nějakých záhadách už trošku něco načteno, pravěpodobně se nedozvíte nic moc nového. Občas mi přišlo, že autorka má tendenci i odskakovat od témat. Bylo to pro mě zklamání, jelikož jsem čekala něco trošku víc odborného. Českým záhadám se věnuje i autor Arnošt Vašíček a i od něj jsem přečetla nějaké knihy a ty na mě působily mnohem víc odborně a byly pro čtenáře více obohacující, dle mého pohledu.

S čím jsem hodně bojovala byly nejrůznější historky, které byly v knize čtenáři předloženy. Byly to zážitky různých lidí, kteří se setkali s něčím nadpřirozeným. A některé byly podle mě podané dost nešťastnou formou. Bohuže pro mě jako pro čtenáře byly některé opravdu nezajímavé. Další byly zase podány způsobem, že v nějaké obci se něco stalo a vlastně víc se čtenář ani nedozvěděl. To mi příjde trošku málo. Navíc některé příběhy jsem už znala a budete je znát určitě i Vy, protože kolují třeba jako urban legendy.

No, pro mě byly České záhady - Naše Akta X bohužel zklamání. Kniha vizuáně vypadá hezky, ale bohužel obsah pro mě pokulhává. Pokud jste v českých záhadách úplný nováček, může Vás to lehce uvést do děje, ale podle mě je spousta jiných knih, které jsou přínosnější. Autorka se evidetně snažila zpracovat něco, o čem neměla příliš povědomí a také jí chyběly znalosti, které je nutné mít k vytvoření publikace s touto tématikou.

Pokud Vás kniha přece jen zaujala a chcete si ji pořídit, seženete ji ZDE a za zaslání knihy na recenzi děkuji nakladatelství Černý drak.

HODNOCENÍ - 2,5 * z 5.

Poslední vlak do Helsingøru - Heidi Amsinck

Vydáno - Beta - Dobrovský

Počet stran - 232

Devatenáct noirových povídek oceňované dánské autorky. Příběhy se odehrávají v současné Kodani a Heidi Amsincková v nich svým čtenářům servíruje skvělou kombinaci duchařiny a černého humoru. Navíc se v každé povídce, jejichž hlavními postavami jsou buď bezohlední nebo osamělí lidé, kteří mají co skrývat, skrývá hlubší poselství, které vede čtenáře k zamyšlení.

Povídkové knihy mě obecně hodně baví. A tahle slibovala hororové povídky, duchařinu a černý humor. To mě okamžitě zaujalo. Navíc je to další kniha z edice Evropská literatura, která vždy přináší něco zajímavého.

Už vzhled knihy mě nadchnul. Miluju kombinaci červené a černé barvy a tady se to opravdu vydařilo. Další věc je formát knihy, který je opravdu "kabelkový", tudíž s sebou netaháte žádnou neskladnou bichli.

A teď už ke knize samotné. Nebudu lhát, já jsem od této knihy měla opravdu vysoká očekávání. A ta očekávání se naplnila. Už u první povídky jsem se od čtení nemohla odtrhnout. Kniha obsahuje celkem 19 povídek a hodně mě překvapilo, že téměř všechny si udržují vysokou laťku. Jedna povídka, Prádelník, se mi vyloženě nelíbila a asi další dvě mi přišly trošku slabší. Ale ostatní byly naprostá pecka. Což mi přijde dobrý poměr, je jasné, že se čtenáři pravděpodobně nemohou líbit úplně všechny povídky.

Každá z povídek má rozsah okolo 10 stran. A i když to není zrovna mnoho, autorka čtenáře dokáže skvěle vtáhnout do děje, popsat postavy a vystavět skvělou zápletku a Vy prostě budete chtít vědět, jak to skončí. Každá povídka má jiný námět, jiné postavy, autorka si udržuje v povídkách různorodost, takže Vám příběhy rozhodně nebudou splývat. Přečtete si povídku o únosu lidí, prokleté hrací skříňce, sběrateli cizích zavazadel a nebude chybět ani dáma, která pěstuje krásné růže a je tomu ochotná obětovat cokoliv. A tohle je jen zlomek toho, co Vás v Posledním vlaku do Helsingøru čeká.

Takže o co Posledním vlaku do Helsingøru závěrem říci? Je to opravdu povedená povídková kniha. Povídky jsou rozmanité, strašidelné, různorodé a celou knihou čtenáře provází jakási melancholie. Není to typická duchařina, ale přesto u některých povídek nebudete mít dobrý pocit. Trošku mi tyto povídky připomínaly finské podivno, takže pokud jste fanouškem tohoto žánru, určitě si Poslední vlak do Helsingøru přečtěte. A pokud máte náladu na něco neobvyklého a strašidelného, tak Poslední vlak do Helsingøru je skvělou volbou.

Tímto moc děkuji Beta - Dobrovský za poskytnutí knihy na recenzi a tuto skvělou novinku seženete ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

Šamanova pomsta - Vasilij Michajlovič Mahaněnko

Vydáno - Fantom Print

Počet stran - 352

Barliona. Virtuální svět narvaný k prasknutí monstry, bitvami a samozřejmě hráči. Daniel Mahan, legendární šaman barlionského herního světa, si odsloužil ve virtuální realitě svůj trest. Jedenáct měsíců naplněných dobrodružstvím a bitvami je výhodným řešením v porovnání s původními osmi lety v dole. Přesto Barliona odmítá šamana nechat tak jednoduše zmizet a stírá rozdíly mezi jeho dvěma realitami. Ukazuje se, že odejít z kapsle není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Cesta prostě musí být dokončena.

Nejprve musím přiznat, že nejsem úplně fanoušek počítačových her. Nemám na ně trpělivost a prostě mě nějak nebaví. Ale počítačová hra v knize? To je něco jiného! Žánr litRPG je pro mě opravdu zajímavý a myslím, že může bavit i čtenáře, kteří třeba příliš nečtou.

Tahle kniha byla velká jízda už od začátku. Bylo to čtivé, napínavé, samý zvrat, jednoduše Vás kniha bude nutit číst dál a dál. Zároveň se mi líbilo, že čtenáři je připomenuto, co se stalo v předchozích dílech, takže pokud zrovna nečtete jeden díl série za druhým, skvěle Vám to osvěží paměť a budete se bez problému orientovat. O ději Vám toho nechci příliš prozradit, protože čím méně o tomhle dílu víte, tím více budete překvapeni.

Co se týče postav, tak jsem si je oblíbila, ale teda Anastarie, uff, to byl záběr na moje nervy, ta mi teda vůbec nebyla sympatická a asi bych se bez ní v příběhu obešla. Z mého pohledu hrála jedno velké divadýlko a mě to prostě štvalo. Zato Mahan, ten mě hodně bavil, jeho stále sílící touha po pomstě, to bylo moje gusto a celou dobu jsem mu fandila, ať se mu pomsta vydaří. Zároveň se mi líbilo, že Mahan musel riskovat, protože ne vždy věděl, kdo mu vlastně pomáhá a jestli na to spíš nedoplatí.

Kniha obsahuje také bonusovou povídku Hodina bolesti.

Já byla s Šamanovou pomstou moc spokojená. Je to příjemné čtení, akční, zvrat střídá zvrat. Není tam zbytečně moc dlouhých dialogů, ani nějaká přeslazená milostná linka. Prostě surový herní svět a svižný a úderný příběh. Pokud máte rádi počítačové hry, tak Šamanova pomsta je určitě volba přesně pro Vás!

Za poskytnutí knížky na recenzi moc děkuji nakladatelství Fantom Print a knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.

Pět kroků od sebe - Rachael Lippincott

Vydáno - Yoli

Počet stran - 253

Stella Grantová má cystickou fibrózu a její kontakt s okolním světem je minimální. Aby neohrozila své šance na transplantaci, musí se chránit před kýmkoli a čímkoli, co by mohlo být nositelem infekce. Šest stop. To je vzdálenost, kterou musí dodržovat. Šest stop - bez výjimky.

Willa Newmana léčba vůbec nezajímá. Každým dnem mu bude osmnáct a pak - sbohem, nemocnice. Vykašle se na léky a konečně si bude užívat života.

Will je přesně tím, od koho by se Stella měla držet dál. Pokud se k němu přiblíží a nakazí se, mohla by přijít o své místo na seznamu čekatelů. Aby se tak nestalo, musí si držet odstup. Čím víc se ale s Willem sbližují, tím víc jim předepsaných šest stop začíná připadat jako trest.

Jaké by to asi bylo, kdyby si pro sebe mohli ukrást trochu té svobody, kterou jim vzala jejich nemoc? Co by se stalo, kdyby zkrátili vzdálenost na pět stop?

Pět kroků od sebe bylo hodně přirovnáváno ke knize Hvězdy nám nepřály, kterou naprosto zbožňuji. Takže bylo jasné, že si tenhle příběh prostě musím přečíst. Od příběhu jsem raději neměla žádná očekávání a ani jsem neviděla film, který spousta lidí chválí.

Než se začnu zabývat samotným příběhem, tak musím pochválit obálku knihy. Ta je opravdu nádherná a zaujala mě ještě než jsem vůbec věděla o jaký příběh vlastně jde. Celkově má Yoli poslední dobou design knih čím dál lépe zpracovaný a tyhle knihy prostě ve Vaší knihovně budou vypadat krásně.

No a teď hurá k příběhu samotnému. Ačkoliv nejsem úplně cílová skupina a takové ty příběhy o lásce náctiletých, kteří přkonávají překážky, úplně neprožívám, Pět kroků od sebe mě neuvěřitelně bavilo prakticky od první kapitoly.

Líbilo se mi, že postavy jsou popisovány neskutečně uvěřitelně. Nepochybovala jsem o jejich trápeních i radostech. O cystické fibróze jsem doposud mnoho nevěděla a jsem ráda, že mi kniha trochu přiblížila, v čem toto onemocnění vlastně spočívá a co pacienti prožívají.

Ano, v knize byl pár klišé. To uznávám. Ale mě to do toho příběhu sedělo a vlastně mi to ani nevadilo. Přistihla jsem se, že jsem při některých scénách byla lehce dojatá a ke konci mi bylo trošku do breku. Což se mi u takových knih nestává, výjimkou byly právě zmíněné Hvězdy nám nepřály, které jsem poctivě obrečela.

Pět kroků od sebe doporučuji nejen náctiletým a nebo fanouškům young adult. Určitě by si ji měl přečíst každý, kdo má rád dobré příběhy. Ale připravte se, tady se happy end nekoná. Takže nachystejte kapesníčky, slzné kanálky a vzhůru do toho, Pět kroků od sebe si určitě zaslouží Vaši pozornost a stojí za přečtení.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

Furyborn - Claire Legrand

Vydáno - King Cool

Počet stran - 520

Fantasy, které by vám rozhodně nemělo uniknout, vypráví příběh dvou nezávislých mladých žen, které od sebe dělí celá století a které mají moc zachránit svůj svět. A nebo ho zničit. Když útočníci přepadnou jejího nejlepšího přítele, Rielle Dardenne riskuje všechno, aby ho zachránila. Aby prokázala, že je jednou z prorokovaných královen - královny světla a královny krve - musí jako královna Slunce podstoupit sedm magických, elementárních zkoušek. O tisíc let později je královna Rielle pro Elianu Ferracoru jen pohádkou. Do momentu než se sama zaplete do kosmické války a než se jejich příběhy navzájem propletou.

O knize Furyborn jste poslední dobou mohli slyšet snad na všech sociálních sítích. Názory byly různé, ale tak tomu bývá u většiny knih. Já jsem velký fanoušek fantasy a navíc se mi moc líbila ta obálka knihy, ta je prostě skvělá. Kniha není nijak tenká, má přes 500 stran, ale všude byl Furyborn popisován jako příběh, který vás chytne a nepustí, tak jsem se knihu rozhodla přečíst.

Ve Furyborn jsou dvě hlavní hrdinky, Eliana a Rielle a jejich příběhy se po kapitolách střídají. To mi přišlo jako dobrý nápad, jelikož čtenář je tak neustále udržován v jakémsi napětí a pořád chce číst dál. Celkově se mi líbily asi víc kapitoly věnované Rielle.

S čím jsem měla velký problém byly nejrůznější pojmy, jména, které nebyly v knize vysvětleny a čtenář je díky tomu hodně zmatený. Autorka se snaží popsat opravdu magický svět, ale jen díky názvům se toho čtenář moc nedozví. Od první strany příběhu se na mě valily jména, aniž bych vlastně věděla, kdo je kdo. Teda až na hlavní hrdinky. Tohle zmatení u mě přetrvávalo skoro 200 stran, což mi vzhledem k délce knihy přijde hodně. A ani mapy a vysvětlivky na konci knihy tomu nijak nepomohly.

Co se týče příběhu samotného, není vůbec špatný. Bohužel ale není ani nijak převratný a myslím, že tam není prakticky nic, co z fantasy příběhů neznáme. Samozřejmě nechybí ani jistá klišé, která z young adult a new adult fantasy známe. I přes to je Furyborn zajímavý a čtivý příběh, který vás chytne. Jen ten začátek pro mě nebyl úplně vhodně zvolený, protože hned ze začátku se dozvíme jeden velký spoiler. Tohle se čtenář měl dozvědět určitě až později v příběhu.

Byla jsem mile překvapena, kolik je ve Furyborn akce. Hrdinky jsou poměrně drsné, což se mi moc líbilo. Zvlášť mě bavily kapitoly, kde Rielle podstupovala zkoušky ovládání elementů.

Mně se Furyborn líbilo, ale prostě tomu trošku něco chybělo. Nezažila jsem z knihy takové to wow a pocit, že chci hned další díl. To se bohužel nedostavilo. Příběh to byl napínavý, svižný i když na mě místy trošku překombinovaný.

HODNOCENÍ - 3,5 * z 5.

Nikdyuš : Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová - Jessica Townsend

Vydáno - Albatros

Počet stran - 464

Morrigan Crowová je prokletá. Narodila se v ten nejnešťastnější den a všichni ji obviňují, že má na svědomí každou místní pohromu. A co je horší, kvůli kletbě je odsouzena zemřít v den svých jedenáctých narozenin. Pak ale potká Jupitera Northa, podivného muže, který ji dostane do tajemného světa Nikdyuš. Aby tu Morrigan mohla zůstat v bezpečí před hrozivou kletbou, musí najít způsob, jak úspěšně absolvovat zkoušky. Objeví nakonec svůj mimořádný talent?

Morrigan se smůla lepila na paty už od malička. Narodila se totiž v ten nejnešťastnější den a údajně je prokletá a nosí smůlu. Cokoliv špatného, co se v městečku, kde Morrigan bydlí, stane, tak automaticky padá na její hlavu a její otec jen neustále vyplácí odškodnění za tyto pohromy. To ale není všechno, Morrigan má v den svých jedenáctých narozenin zemřít. Stane se ale něco nečekaného, potká záhadného může Jupitera Northa a ten jí nabídne, že s ním může odejít do tajemného a neznámého světa Nikdyuš. Postaví se Morrigan svému osudu a rozhodne se pro život a nebo smrt?

Námět knihy zněl tak moc zajímavě. Hodně lidí tvrdilo, že je Morrigan takový Harry Potter v sukni. A já jako velký fanoušek Harryho jsem si tenhle příběh nemohla nechat ujít a chtěla jsem si udělat vlastní obrázek o této middle grade knize.

Tahle kniha pro mě byl opravdový oříšek. Na začátku jsem měla celkem problém se do knihy začíst. Na můj vkus nás autorka hodila do nového, kouzelného světa, který čtenáři nebyl příliš vysvětlen. As po necelé třetině knihy se to zlepšilo a kniha mě už bavila více.

Kniha je plná kouzel, kouzelných stvoření, to se mi moc líbilo. Jelikož je kniha určena mladším čtnářům, je psaná takovým jednodušším stylem, který mi byl příjemný, i když už cílová skupina opravdu nejsem.

Morrigan je symptická hlavní hrdinka, ale i přes to jsem měla trošku problém se s ní sžít. Chvilkami mi přišla prostě taková nijaká. Přišlo mi u většiny postav, že by si zasloužily trošku více popisu aby se o nich čtenář dozvěděl více.

Srovnávání s Harry Potterem podle mě není na místě. Možná je zde pár společných věcí, ale Nikdyuš mi přišla jiná. A upřímně, první díl Nikdyuš mě rozhodně nepohltil tak, jako první díl Harryho Pottera.

Nikdyuš bylo milé, nenáročné čtení, ale mě zase tolik nenadchlo. Mladší čtenáří kolem 10 let určitě tento příběh ocení více než já, která už mám trošku něco načteno. Příběh byl zajímavý, ale podle mě tam prostě něco chybělo. Jsem zvědavá, jestli další díl bude lepší. Tohle pro mě bylo zatím takové průměrné kouzelnické čtení.

HODNOCENÍ - 3 * z 5.

Major Tom a modrý anděl - David M. Barnett

Vydáno - Beta - Dobrovský

Počet stran - 496

Thomasovi je něco přes čtyřicet a je rád sám, co nejdál od ostatních lidí a jejich problémů. Proto, jakmile se mu naskytne příležitost opustit Zemi, chopí se jí. V den, kdy zemře David Bowie, se z Thomase stane astronaut major Tom, první člověk, který se vydal na Mars. Vzdaluje se Zemi a užívá si tolik vytouženou samotu. Ale "náhodou" se jeho osud protkne s životy členů rodiny Ormerodových a Thomas poznává maličkou šedovlasou Gladys a její vnoučata, patnáctiletou starostlivou Ellie a desetiletého Jamese, malého nadějného vědce. A tím se pro majora Toma úplně všechno změní. Otevírá se před ním lidský příběh plný nečekaných zvratů, humoru, lásky a odpouštění.

Major Tom a modrý anděl je další kniha z edice Evropská literatura, která vychází u Beta - Dobrovský. Tahle téměř 500 stránková kniha mě velice zaujala svým námětem a o to víc jsem se těšila, až si knihu přečtu.

Thomas Major je nevrlý astronaut, unavený z celého světa, mnohdy je sarkastický a tak nějak na vše rezignoval. Ellie a James žijí se svou babičkou Gladys, která pomalu začíná trpět demencí. A osudy těchto postav se mají protnout. Ano, už tady je patrné, že se humorným okamžikům nevyhneme.

Kniha se dotýká i témat jako je rodina, neúspěšné vztahy a celkově z příběhu vyzařuje trošku jakýsi sentiment. Zároveň je kniha vtipná, ale i smutná, o lásce a také o tom, jak je důležité se nevzdávat.

Líbilo se mi střídání postav a to, že o každé postavě jsme se dozvěděli nejen její životní příběh, ale i o její minulosti. Pak tedy všechno do sebe začlo krásně zapadat.

Jediné, co bych knize vytkla je její délka, na můj vkus některé pasáže byly trošku rozvleklé. A ze začátku jsem se trošku ztrácela v těch časových rovinách, ale na to jsem si velmi brzo zvykla.

Musím říct, že se mi kniha líbila. Do příběhu jsem se začetla, bavil mě a užila jsem si ho. Je to příjemný příběh mapující různé životní osudy a má všechno, co by měl dobrý příběh mít.

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Beta - Dobrovský a knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.