Duch domu Ashburnů - Darcy Coates

Vydáno - Fobos

Počet stran - 256

O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout.

Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb.

Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.

Duchařské knihy a seriály mám hodně ráda. I když se u nich mnohdy bojím. Duch domu Ashburnů byl popisován jako opravdu děsivá kniha, u které se prostě budete zaručeně bát. A na to já slyším, takže jsem se musela do knihy pustit.

Adrienne je mladá spisovatelka, které se v životě příliš nedaří. Když se dozví, že zdědila dům, bere to jako skvělou příležitost pro nový začátek. Svou tetičku Edith téměř neznala, ale do domu se stejně nastěhuje. Nicméně už když přijíždí k domu, nemá moc dobrý pocit, jelikož všude jsou cedule o zákazu vstupu. A uvnitř domu to není lepší, tajuplné vzkazy, u kterých neví, co přesně mají znamenat, děsivé obrazy, ze kterých má pocit, že ji sledují. Čím déle v domě je, tím víc má z domu strach a zjišťuje, že dům je opředen spoustou tajemství.

No, musím říct, že námět knihy nebyl vůbec špatný. Bohužel to zpracování už tak skvělé nebylo. Chvilkami byla atmosféra opravdu strašidelná, ale autorka tuhle atmosféru nedokázala udržet a občas to tak moc překombinovala, že to působilo spíš jako béčkový horor. Vlastně nejvíc se mi líbil začátek knihy a čím víc příběh postupoval, tím víc mě to přestávalo bavit.

Duch domu Ashburnů má jenom kolem 250 stran, takže díky krátkému rozsahu jsem knihu dočetla. A doufala jsem až do poslední chvilky, že to autorka nějak zachrání. Bohužel se tak nestalo.

Pokud horory nemáte nějak načtené, tak se Vám kniha asi bude líbit, ale pokud jste z tohoto žánru už pár knih četli, bude to hodně průměrné čtení. Od autorky vyšla ještě druhá knížka, ale do té se pouštět nebudu, protože má ještě nižší hodnocení než Duch domu Ashburnů a obávám se, že by to pro mě bylo ještě větší zklamání.

HODNOCENÍ - 3* z 5*.

Chirurg - Petra Dvořáková

Vydáno - Host

Počet stran - 352

Před sebou neutečeš! "Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit," přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.

Petra Dvořáková je známá česká autorka, která si svoje čtenáře získala asi nejvíce knihou Dědina, ze které byli všichni nadšení. No, všichni kromě mě. Já Dědinu absolutně protrpěla a říkala jsem si, jestli si vůbec od autorky ještě někdy něco přečtu. Pak ale vyšel Chirurg, který mě celkem nalákal.

Chirurg vypráví o Hynkovi Gráblovi, který pracuje v nemocnici, má manželku a dvě děti. S manželkou se jejich vztah dostal do jakéhosi stereotypu a se svým synem si absolutně nerozumí. Hynek se také potýká s problémy s alkoholem a má problém odolat mladé, pěkné sestřičce. Sledujeme jeho běžný život a vztahy s kolegy, pacienty a rodinou.

Musím přiznat, že ze začátku mě kniha vůbec nechytla. Moc mě nebavil styl psaní autorky a tak nějak mi přišlo, že se v příběhu nic extra neděje. To se ale postupně začalo měnit a cca ve třetině knihy mě příběh opravdu chytnul, že jsem ho přečetla na jeden zátah.

Hynek teda pro mě nebyl úplně sympatický hlavní hrdina, ale vlastně jsem jeho některé kroky postupně trošku chápala. Ovšem někdy jsem ho zase nechápala vůbec. Ze začátku na mě působil jako takový ukřivděný ňouma s krizí středního věku.

Nečekejte knihu s nějakými velkými zvraty, příběh příjemně plyne, ale zároveň si nemyslím, že je nějak nabitý akcí. Autorka spíš dává důraz na postavy a jejich osudy. Na druhou stranu autorka umí postavy tak skvěle vylíčit, že Vám to vlastně ani tolik nepřijde.

Chirurg se mi opravdu líbil, ale stále to pro mě není knížka, ze které bych byla opravdu nadšená a neměla jedinou výtku. Styl psaní autorky je pro mě trošku oříšek, ale jak je vidět, buď si na to zvykám anebo autorka píše stále lépe. O to víc se těším na novinku Petry Dvořákové Vrány, kterou mám v plánu si v blízké době přečíst a doufám, že z ní budu nadšená ještě víc.

HODNOCENÍ - 4* z 5*.

Příběh Christophera - Radek Hraba

Vydáno - Petrklíč

Počet stran - 224

Christopher právě oslavil devatenácté narozeniny a plánuje strávit letní prázdniny cestováním po exotických destinacích se svými kamarády. Tento plán se ale změní, když se po jednom večírku probouzí v nemocnici a zjišťuje, že se "předávkoval". Jeho rodiče, stejně tak policie i doktoři, usoudí, že to udělal kvůli rozchodu s holkou, načež ho umístí do léčebny, a pro jistotu mu nechají spoutat jeho magické schopnosti. V léčebně Christopher dochází na sezení s psycholožkou, které vypráví o magických i nemagických událostech, jemuž se dosud přihodily, díky kterým se psycholožka snaží přijít na důvod vedoucí k jeho "předávkování". Christopher si to ale v žádném případě nechce přiznat, tak se za pomoci svých kamarádů tajně pouští do vyšetřování vlastního "pokusu o sebevraždu".

Kdo mě sleduje déle jistě ví, že mám ráda české autory a zejména tvorba mladých českých autorů mě hodně baví. Proto, když se mi naskytla možnost si přečíst knihu Příběh Christophera, nemohla jsem odmítnout. Young adult fantasy od českého autora, na to jsem byla hodně zvědavá a i samotná anotace příběhu mě hodně zaujala.

Christopherovi je čerstvě devatenáct a je rakouským zpěvákem. Jeho oslava narozenin se zvrtne. Zprvu se dobře baví, ale najednou se mu zatmí před očima a probouzí se v nemocnici, kde zjišťuje, že předávkoval. To je podle Christophera vyloučeno, drogy neužívá a ani nesmí kvůli magii. Tak se rozhodne zjistit, kdo se ho pokusil zabít a vlastně proč. Nebude na to sám, protože má po boku svoje kamarády.

Příběh Christophera pro mě byl takový oddechový příběh. Nebylo v něm zbytečně moc složitostí, vše bylo jasně dané a postav nebylo nějak moc a byly mi většinou sympatické. Přátelství hraje v celém příběhu poměrně důležitou roli a řekla bych, že je takovým stavebním kamenem příběhu. Stejně tak rodinné vztahy, které nejsou v celé Christopherově rodině ideální. Kromě přátelství a rodinných vztahů se kniha dotýká i LGBT tématiky. LGBT tématika v knihách mi rozhodně nevadí, jen tady mi nepřišla úplně nezbytně nutná.

Co mi v knize nesedělo, byla magie. Příběh je současnosti a vzhledem k tomu, jak byl popsán, mi do něj magie příliš nezapadala. Ano, v příběhu magií nemůže disponovat každý, ale i tak. Trošku mě mrzelo, že fungování světa zjišťujeme spíš z rozhovorů Christophera s psycholožkou než z plynutí příběhu samotného.

Osobně si myslím, že pokud by v příběhu byla vynechána magie a LGBT tématika, možná by to příběhu přidalo, protože takhle to na mě chvilkami působilo trošku překombinovaně, což mě mrzelo.

Příběh Christophera pro mě byl příjemný knižní oddech. Příběh byl krátký, svižný a bez zbytečných složitostí. Pokud se žánrem young adult chcete začít, určitě je Příběh Christophera dobrou volnou. Jedná se o příběh spíše s lehkými fantasy prvky, takže nečekejte vyloženě fantasy jako takové.

Jsem ráda, že jsem si mohla rozšířit obzory v tvorbě mladých, českých autorů a tímto moc děkuji autorovi za poskytnutí knihy na recenzi.

HODNOCENÍ - 3,5 * z 5.

Tři vyvolení - Stephen King

Vydáno - Beta - Dobrovský

Počet stran - 424

Roland pokračuje ve svém pátrání po věži. Tentokrát se na výpravu vydává s dvěma lidskými společníky: mužem, který se v tomto novém světě, kde není ani dávka drogy, velmi rychle napraví a schizofrenickou ženou, která jim oběma ještě přichystá nemálo horkých chvilek...

Druhý díl série Temná věž vyšel již ve třetím vydání a musím říct, že tohle vydání stojí za to. Hardback s opravdu nádhernou obálkou rozhodně upoutá Vaši pozornost. Z prvního dílu jsem byla trošku rozpačitá, ale o to víc jsem byla zvědavá na Tři vyvolené, které všichni opravdu chválí a považují za jeden z nejlepších dílů série.

Tři vyvolení dějem začínají přesně tam, kde končí první díl, Pistolník. Roland pokračuje ve svém putování a na začátku příběhu ho nacházíme vyčerpaného na pláži, kde se do něj už začínají pouštět mořské stvoření jménem humroidi. Utrpí mnohá zranění a jeho tělo je plné jedu a uvědomuje si, že jeho smrt se neodvratně blíží. Nachází však v písku dveře s nápisem Vězeň, které se rozhodne otevřít. Jsou to dveře do našeho světa, který vidí očima feťáka Eddieho. Eddie se právě chystá na pašeráckou akci a Roland zjišťuje, že nejen vidí jeho očima, ale je schopný ho do jisté míry ovládat. Eddie se rázem ocitá v Rolandově světě a pokračují v putování. Záhy se k nim připojuje další člen jejích výpravy a tím je Odetta, která přišla o nohy a trpí schizofrenií a jakmile se projeví její druhá osobnost, chce Eddieho a Rolanda zabít.

Musím říct, že po prvotních rozpacích z Pistolníka, jsem byla ze Třech vyvolených velice příjemně překvapená. Ačkoliv má příběh přes 450 stran, je to neuvěřitelně čtivé. Nechybí pasáže, které jsou nabité akcí, ale stejně tak má příběh i části, které jsou klidnější, spíše výpravnější a některé až lehce snové. Na začátku knihy je rekapitulace prvního dílu, kterou určitě uvítáte, pokud díly čtete s nějakým časovým rozestupem a úplně přesně si všechno nepamatujete. Hodně mě bavila postava Odette, byla svérázná a příběhu dodávala místy pořádný říz. Hodně mě bavily i pasáže, kde Roland poznává náš svět a je jím opravdu udivený, fascinovaný a některé věci mu nejdou na rozum. Stejně tak byl velice zajímavý i vznik Ka-tet.

Jediné, co mi trošku vadilo, bylo občas pro mě velké přeskakování. Některé pasáže mi přišly trošku zmatené a překombinované, ale nebylo jich nějak moc, takže celkový dojem z knihy mi to nenarušilo. To je asi jediná moje výtka.

Tři vyvolení pro mě byli skvělým knižním dobrodružstvím. Série mě začala hodně bavit a já se opravdu těším na další díly a jsem zvědavá, jakým směrem se bude série dál ubírat a doufám, že další díly budou ještě lepší. Pokud hledáte nějakou sérii, která je skvělou směsí fantasy a sci-fi a má originální postavy, Temná věž je rozhodně pro Vás.

Za knihu Tři vyvolení moc děkuji nakladatelství Beta a knihu si můžete pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 4,5* z 5*.

Ohnivé květy - Susan Meissner

Vydáno - Ocelot

Počet stran - 334

Nádherně zdobená šála, předávaná z generace na generaci, pojí dvě newyorské katastrofy a také dvě ženy, které se musí vypřádat se ztrátou milované osoby.

Září 1911. Zdravotní sestra Clara se na Ellisově ostrově stará o přistěhovalce. Jeden z nich ji zaujme nejen svým osobním příběhem, který zrcadlí její vlastní ztrátu, ale také nádherně zdobeným šálem s aksamitníky. Právě tento šál postaví Claru před těžké dilema, kterému musí čelit.

Září 2011. Stejný šál s aksamitníky zachrání život Taryn, která přežila kolaps Světového obchodního centra. Při tragédii však zahynul její manžel. Po deseti letech od tragédie se v novinách objeví dlouho ztracená fotografie, která Taryn přivolá nejen vzpomínky na tento hrůzostrašný den, ale také jí do života vnese to, co již považovala za dávno ztracené.

Obě ženy byly svědkem smrti milovaného muže a bojují se smutkem, na cestě zpátky do života je provází právě šál, který kromě naděje přináší i víru v silnou moc lásky.

Občas se ke mně dostane knížka, od které vlastně ani nemám žádná očekávání. Jen mě třeba kniha zaujme vzhledem nebo anotací a tak si řeknu, že si ji chci přečíst, že to třeba bude dobrý. No a přesně takhle to bylo v případě Ohnivých květů, o knížce jsem nic nevěděla, autorku jsem také neznala, ale zaujala mě anotace. A páni, já jsem tak ráda, že se mi Ohnivé květy dostaly do ruky, protože to bylo výborné čtení. Když mi kniha přišla, dívala jsem se na Goodreads a tam má opravdu vysoké hodnocení a já už přesně chápu proč. Pojďme se na to podívat postupně.

Nejprve k samotnému příběhu, v knize se střídají dvě časové roviny. První je z roku 1911 o zdravotní sestře Claře, která pracuje ve zdravotním zařízení, což je pro ni jakýsi útěk, protože nedávno ztratila blízkou osobu. Druhá dějová linka je z roku 2011 o Taryn, která přežila útok na "dvojčata" z 11. září 2001 a ztratila při této události svého manžela. Postupně odhalujeme minulost Clary i Taryn, stejně tak autorka velice autenticky popisuje jejich hrůzné zážitky ze dne, kdy ztratily milovanou osobu. Také zjišťujeme, jakým životem žijí po těchto událostech a jaké stopy to v nich zanechalo, jestli jejich osudy spolu nějakým způsobem souvisí a více bych Vám nerada prozrazovala.

Ohnivé květy jsem doslova zhltla. Styl psaní autorky je neuvěřitelně čtivý a lehký. Zároveň ale není nijak laciný a prvoplánový, přijde mi propracovaný a všechno do sebe pomalu, ale jistě začne zapadat. Líbí se mi, že odhalování informací autorka čtenáři opravdu dávkuje a my vlastně do poslední chvíle netušíme, co se stane. U některých zvratů jsem zůstala v němém úžasu, protože jsem je absolutně nečekala. Ohnivé květy nejsou jen obyčejným romantickým příběhem, který klouže po povrchu, jsou zde i hluboké myšlenky a všechno, co se v knize děje má dříve či později svůj důvod a vysvětlení.

Já osobně Ohnivým květům nemám co vytknout. Příběh má všechno, lásku, zklamání, smutek, touhu, odhodlání i trošku melancholie. Určitě víte, že já romantické příběhy příliš nevyhledávám, ale v případě Ohnivých květů jsem opravdu ráda, že jsem po takové knize sáhla, protože příběh mě vážně pohltil a styl psaní autorky mi neskutečně sedl. Historické události příběh příjemně zpestřují a příběhu dodávají na čtivosti. A upřímně, ona i ta obálka knihy je nádherná a čtenáře hned zaujme.

Za Ohnivé květy moc děkuji e-shopu megaknihy.cz a knihu si můžete pořídit zde.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *.

O psaní - Stephen King

Vydáno - Beta - Dobrovský

Počet stran - 224

"Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy - možná až příliš velká - se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek - a možná to nejlepší - je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte.. Pijte, co hrdlo ráčí."

Stephen King

To, že miluju tvorbu Stephena Kinga je o mně známá věc a pokud jste četli nějaké moje recenze, musí Vám to být nad slunce jasné. Abych pravdu řekla, o Stephenovi jsem doposud nevěděla příliš věcí. Proto když jsem se dozvěděla, že vychází již třetí vydání jeho knihy O psaní, nemohla jsem se dočkat, až si ho přečtu a dozvím se víc o autorovi a vzniku jeho knih.

O psaní je rozděleno do několika částí, první část nás seznamuje se životem Stehpena Kinga. Vypráví svoje zážitky od opravdu raného dětství, přes dospívání až po dospělost. Máme možnost trošku poznat jeho matku a jeho bratra, se kterými vyrůstal. Nechybí ani nejrůznější příhody, například příhoda, když měl zánět středního ucha, ta je opravdu skvěle popsaná. Stephen čtenáři později popisuje, jak se seznámil se svou ženou, jaká různá povolání vystřídal. Autor zmíní i období, kdy bojoval se svými démony a to alkoholem a kokainem. Dozvídáme se, do jakých jeho knih tohle svoje životní období promítá. V knize O psaní je popsána i jeho nehoda, kdy ho srazí náklaďák a utrpí mnoho vážných zranění, ze kterých se však dostane a po několika týdnech se zase vrací ke psaní.

V další části se Stephen King věnuje tomu, jak psát. Čtenáři předkládá pár tipů ohledně gramatiky, slovní zásoby a prozrazuje, že klíčem k úspěchu pro úspěšné psaní je hodně číst. Dozvídáme se, kdy je například vhodné nebo nutné dělat rešerše, jak dobře vystavět příběh.

Já jsem z knihy O psaní nadšená. Dozvěděla jsem se opravdu mnoho zajímavostí a autor mi je díky tomu zase o něco blíž. Líbilo se mi, že je to také upřímná zpověď autora. Stejně tak se mi líbila možnost nahlédnout přes rameno někomu, kdo píše jednu skvělou knihu za druhou a jeho úhel pohledu na to, jak takhle skvělou knihu napsat.

Pokud máte Stephena Kinga rádi, O psaní je pro Vás nutnost. Pokud se třeba zajímáte o psaní, ale Kingovu tvorbu tolik neznáte, i tak pro Vás O psaní bude přínosná kniha. Já jsem si jistá, že se k této knize budu určitě vracet.

O psaní můžete koupit na e-shopu nakladatelství Beta, odkaz je ZDE a já moc děkuji za poskytnutí knihy na recenzi.

HODNOCENÍ - 5* z 5*.

Když nejste v pohodě - Jill Stark

Vydáno - Beta - Dobrovský

Počet stran - 161

Jsou dny, kdy vám není vůbec do smíchu. V životě každého z nás nastanou chvíle, kdy se nic nedaří a špatné zprávy střídají ještě horší. A právě pro takové chvíle je určena tato knížka. Bude vaším průvodcem těžkým životním obdobím. Najdete v ní mnoho praktických tipů a myšlenek, jak zvládnout nepohodu a poslouží vám jako ukazatel toho správného směru, kterým nejsnáze dojdete do lepších časů.

Známe to určitě všichni, někdy prostě nemáme svůj den. Ať už k tomu máme nějaký důvod nebo se prostě jen probudíme se špatnou náladou. A přesně pro tyto případy je zde knížka Když nejste v pohodě.

Jak jsem psala už v dřívější recenzi, self- help literaturu příliš nevyhledávám. A pokud už se do nějaké pustím, musí mě opravdu zaujmout. A přesně to se stalo v tomto případě. Tato malá knížečka si mě naprosto získala.

Autorka Jill Starková trpěla depresemi a úzkostmi, takže o to více mi přijdou její rady srozumitelné a využitelné v praxi. Uznává, že ne vždy je vše jednoduché a zalité sluncem a někdy prostě máme den blbec. Tento autorčin přístup se mi moc líbil, protože je upřímný, lidský a na nic si nehraje.

Kniha není nijak složitá a neslibuje žádný zázračný návod, ale právě ta jednoduchost se mi líbí.

Kniha je rozdělena na krátké kapitoly, takže čtení Vám bude ubíhat opravdu rychle. Každá část knihy se věnuje trošku jiné oblasti, takže zde najdete rady opravdu pro každý den. Na začátku autorka vysvětluje, že opravdu nejde být každý den šťastný anebo že je plakat je zcela v pořádku. Stejně také poukazuje na to, že snažit se být dokonalý není úplně ta správná cesta. Nechybí ani kapitoly o sociálních sítích, chování na internetu anebo závislosti na mobilním telefonu.

Když nejste v pohodě Vám dá tipy na pár cvičení, na důležitost rituálů v našem životě a zmíní i to, jak může být na tyto špatné nálady prospěšné, když máte domácího mazlíčka. Samozřejmě nečekejte, že díky knize už nikdy nebudete mít špatnou náladu nebo špatný den, ale minimálně Vám kniha pomůže tyto dny či období lépe zvládat.

Když nejste v pohodě můžete zakoupit ZDE na e-shopu nakladatelství Beta, kterému moc děkuji za knihu na recenzi.

HODNOCENÍ - 4* z 5*.