Vydáno - Fobos
Počet stran - 256
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout.
Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb.
Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.
Duchařské knihy a seriály mám hodně ráda. I když se u nich mnohdy bojím. Duch domu Ashburnů byl popisován jako opravdu děsivá kniha, u které se prostě budete zaručeně bát. A na to já slyším, takže jsem se musela do knihy pustit.
Adrienne je mladá spisovatelka, které se v životě příliš nedaří. Když se dozví, že zdědila dům, bere to jako skvělou příležitost pro nový začátek. Svou tetičku Edith téměř neznala, ale do domu se stejně nastěhuje. Nicméně už když přijíždí k domu, nemá moc dobrý pocit, jelikož všude jsou cedule o zákazu vstupu. A uvnitř domu to není lepší, tajuplné vzkazy, u kterých neví, co přesně mají znamenat, děsivé obrazy, ze kterých má pocit, že ji sledují. Čím déle v domě je, tím víc má z domu strach a zjišťuje, že dům je opředen spoustou tajemství.
No, musím říct, že námět knihy nebyl vůbec špatný. Bohužel to zpracování už tak skvělé nebylo. Chvilkami byla atmosféra opravdu strašidelná, ale autorka tuhle atmosféru nedokázala udržet a občas to tak moc překombinovala, že to působilo spíš jako béčkový horor. Vlastně nejvíc se mi líbil začátek knihy a čím víc příběh postupoval, tím víc mě to přestávalo bavit.
Duch domu Ashburnů má jenom kolem 250 stran, takže díky krátkému rozsahu jsem knihu dočetla. A doufala jsem až do poslední chvilky, že to autorka nějak zachrání. Bohužel se tak nestalo.
Pokud horory nemáte nějak načtené, tak se Vám kniha asi bude líbit, ale pokud jste z tohoto žánru už pár knih četli, bude to hodně průměrné čtení. Od autorky vyšla ještě druhá knížka, ale do té se pouštět nebudu, protože má ještě nižší hodnocení než Duch domu Ashburnů a obávám se, že by to pro mě bylo ještě větší zklamání.
HODNOCENÍ - 3* z 5*.
Žádné komentáře:
Okomentovat