Lunapark - Stephen King

Počet stran - 256

Vydáno - Beta

Píše se rok 1973 a jsme v zábavním parku na malém městě v Severní Karolíně. Devin Jones, vysokoškolák s literárními ambicemi a čerstvě zlomeným srdcem, se rozhodne pracovat přes léto u kolotočů. Najde si mezi světskými nové přátele, kteří ho nakonec přijmou mezi sebe, zachrání jednomu děvčeti život, spřátelí se s umírajícím chlapcem a zamiluje se do jeho krásné matky. První polovina příběhu je milá a nostalgická, ale už zde se jako spodní proud táhnou zlověstná znamení. Devin se dozví nejen to, jak se obsluhuje kolotoč, ale i to, že ve Strašidelném zámku byla před čtyřmi lety zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl dopaden a dívčin duch se lunaparkem stále potuluje… 

Lunapark není od Stephena Kinga žádnou novinkou, přesto je to jeden z titulů, který jsem dosud nečetla. Anotace mě velmi lákala, protože prostředí amerického zábavního parku znělo opravdu skvěle a strašidelně. Abych pravdu řekla, kniha byla vlastně úplně jiná, než jsem čekala a tady to myslím v dobrém slova smyslu.

Devinovi je 21 let, studuje vysokou školu a má zlomené srdce z nešťastné lásky. Rozhodne se tedy pro brigádu v lunaparku, kde ho okamžitě přijmou, jelikož má v sobě něco světského. Je zde krásně vykreslená komunita zaměstnanců lunaparku a kolotočářů a Devin dokonce jednomu z nich zachrání život. Každý dobrý lunapark musí mít Dům hrůzy a ani tento není výjimkou. Jenže tento Dům hrůzy skrývá tajemství. Byla v něm totiž zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl nikdy dopaden a její přízrak se údajně čas od času zaměstnancům zjevuje. K tomu se Devin seznamuje s umírajícím chlapcem, který údajně vidí do budoucnosti a jeho velice pohlednou matkou.

Tohle byla tak neobvyklá Kingovka, že to snad ani není možné. Ale stejně byla skvěle napsána a zhltla jsem ji za den. Moc mě bavily postavy a celkově prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Devin, hlavní hrdina mi byl velice sympatický a vše jsem s ním dost prožívala.  Lunapark začíná hodně pozvolně a není žádnou smrští akce. Vlastně dobrou polovinu knihy se toho moc neděje. Za to druhá polovina knihy už je mnohem víc akční. A ten konec? No, nemůžu vyloučit, že si nepobrečíte.

Lunapark je svým způsobem docela romantická kniha. Že Vám to ke Kingovi nesedí? No, bylo to zvláštní, ale i přes to mi to skvěle sedlo. Samozřejmě kromě romantiky je v knize i lehká detektivní zápletka propletená s duchařinou. Tahle kombinace je velmi čtivá, ale nečekejte, že je příliš brutální. Tohle je jedna z nejvíce něžných knih, kterou jsem od Kinga kdy četla.

Přijde mi, že těm "tenkým" Kingovkám přicházím čím dál víc na chuť. Lunapark má lehce přes 250 stran a bylo to skvělé, nebylo to zbytečně zdlouhavé, autor se zbytečně nepitval v některých detailech, jak tomu někdy bývá. Pokud s tvorbou Kinga trošku bojujete, věřím, že Lunapark je jednou z těch, díky kterým si k autorovi najdete cestu.

Děkuji nakladatelství Beta za Lunapark k recenzi a můžete si jej pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 5* z 5*.

Vlk chce dovnitř - Laura McHugh

Počet stran - 336

Vydáno - Beta

Sadie se ještě nevzpamatovala z náhlé smrti svého bratra Shanea, a přichází další šok – v lese za městem je nalezena dětská lebka, která podle všeho patří zmizelé dceři její bývalé kamarádky Hannah. Během pátrání po tom, co se vlastně stalo Shaneovi naráží na mnoho podivných a matoucích stop, které jejího zemřelého bratra propojují s případem zavražděné dívenky a jejího otce. Klíčem k odhalení pravdy by mohla být švagrová Crystle, ta se ale na čerstvou vdovu chová poněkud zvláštně a nezdá se, že by chtěla matce a sestrám svého zemřelého muže být jakkoli a čímkoli nápomocna…

Kniha vlk chce dovnitř mě zaujala už jen svou obálkou. Podle té jsem odhadovala tajemný a drsný příběh. I anotace lákala na velice slibný příběh, kterému jsem nemohla odolat. Navíc ty Kingovky je potřeba taky proložit občas i trošku jiným žánrem.

V knize se střídají kapitoly Sadie a Henley. Sadie zemřel bratr, ale okolnosti, za kterých se tato tragédie stala, se jí zdají více než podivné. V kapitolách Henley se vracíme do minulosti a čtenář se retrospektivně postupně dozvídá, jak spolu tyto dvě postavy souvisí a jak se jejich osudy propletou. Více však nechci prozrazovat.

Celá kniha je psána hodně čtivě a lehce, jen ze začátku jsem trošku bojovala se jmény v kapitolách o Henley. Tím, jak se kapitoly střídají se budete chtít dozvědět, co bude dál a tohle zpracování knihy Vás bude nutit číst dál. Příběh na mě působil hodně melancholicky a chvilkami depresivně. Sadie je zoufalá a zároveň chce zjistit pravdu. Také se mi v příběhu líbila psí postava, tyhle věci mě v knize vždycky potěší. Kromě smrti blízké osoby se kniha také zabývá tématem drogové závislosti a rodinných vztahů.

Musím říct, že že bych knihu rozhodně neoznačovala jako thriller. Celé to na mě působilo spíše jako takové rodinné drama se špetkou napětí. Od thrilleru bych očekávala více brutality, hlubší zápletku a více akce. Takže pokud hledáte napínavý rodinný příběh, Vlk chce dovnitř je správná volba. Pokud máte thrillery načtené, můžete být v tomto případě trošku zklamaní. Trošku mě mrzelo, že čtenáři bylo poměrně jasně a brzy představeno, kdo je ten dobrý a kdo je záporná postava. Já osobně mám raději, když jako čtenář musím více přemýšlet a není mi vše takto přímo naservírováno.

Vlk chce dovnitř bylo příjemné čtení. Kniha není nijak dlouhá, byla čtivá. Bohužel jsem od ní čekala více té thrillerové části a napětí a v tomto mě trošku zklamala. Je to však jedna z knih, kterou přečtete rychle, čtení si užijete i když ve Vás příliš pocitů v dlouhodobém horizontu nezanechá. Ale na podzimní večery je příběh Vlk chce dovnitř rozhodně dobrá volba.

Děkuji nakladatelství Beta za možnost si tento knižní kousek přečíst. Knihu Vlk chce dovnitř můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3,5* z 5*.

Temná věž - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 728

Dlouhé vyprávění o pistolníkovi Rolandovi z Gileadu a jeho putování k Věži se blíží ke svému závěru. Ti, kdo četli Zpěv Susannah, si při otevírání sedmého dílu vzpomenou, že Susannah/Mia se právě připravovala porodit Mordreda Deschaina, následníka Karmínového krále, zatímco Jake, Ochu a otec Callahan se chystali rozprášit upíří hostinu. A to je pouze první z mnoha překážek, které členové Rolandova ka-tet musejí ještě překonat.

Je to k nevíře, ale je to tady. Poslední díl v novém vydání série Temná věž spatřil světlo světa. Série je tedy kompletní a zabere Vám pěknou část knihovny. Místa v knihovně rozhodně nebudete litovat, protože celá série má tak krásné obálky, že se knihy stávají opravdovou ozdobou knihovny.

Jake s otcem Callahanem vstupují mezi spoustu upírů, aby našli Susannah, která porodila Mordreda, což je Rolandův syn, který však touží po jediném. Zabít svého otce. Roland s Eddiem se ocitají v Klíčovém světě, aby zachránili Stephena Kinga i celý svět. Zbývají poslední dva paprsky, které drží světy pohromadě a našim hrdinům se velmi výrazně krátí čas.

I když nerada, tak uznávám, že pro mě série Temná věž skončila právě v pravý čas. Prokousat se touhle ságou mě mnohdy stálo mnoho sil a stejně tak i mnoho času. Příběh byl jak na houpačce, některé díly skvělé, jiné mě tolik neoslovily. O to více mě zajímal právě poslední díl. V recenzi na šestý díl jsem vyzdvihovala, jak byl super nápad, že se autor zakomponoval sám do příběhu. Tak tady to zmíněný efekt už příliš nemělo a začalo to na mě působit trošku jako narcismus autora. Samozřejmě nechybí ani odkazy na různá Kingova díla, která pokud nemáte přečtená, tak Vás některé spoilery asi moc nepotěší. 

Počítejte s tím, že některé postavy se závěru knihy nedožijí, samozřejmě Vám neprozradím které. Ukončení působení některých postav jsem čekala poněkud více propracované a šokující a trošku méně zbytečné. Na to, jak celá série byla epická a vše se stupňovalo, tak jsem od posledního dílu čekala opravdu mnohem víc. Z posledního dílu na mě dýchala i jakási melancholie a poukázání na to, že vše jednou končí a pomine a i když se tomu sebevíc bráníme, je nutné jít dál.

Bohužel patřím k té části čtenářů, která je z posledního dílu lehce rozpačitá. Zároveň jsem ráda, že se to celé nějakým způsobem uzavřelo. I když s tím uzavřením nemusíme souhlasit. Troufám si říct, že Temná věž byla asi nejdelší sérií, kterou jsem kdy četla a patří pro mě i mezi ty čtenářsky nejnáročnější. 

Děkuji nakladatelství Beta za poskytnutí Temné věže na recenzi a knihu i celou sérii můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Svědectví - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 1056

Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99% vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem.

Tajemná chřipka, která zasáhla celé lidstvo. Ne, nemluvím o dění z posledních měsíců, ale o post apokalyptické knize Svědectví od Stephena Kinga. Ačkoliv je to kniha, která je na knižním trhu poměrně známá, tak jsem se k této pořádné cihličce dostala až teď. Názory na knihu jsou různé, tak se půjdeme podívat na ten můj.

Jestli Svědectví mělo vyjít v ten pravý čas, tak si myslím, že je to právě teď. Vzhledem k okolnostem si myslím, že téma knihy může zajímat více čtenářů než obvykle. Neznámá chřipka, která vyhladí téměř celé lidstvo je velice povedený námět a byla jsem zvědavá, jak se s ním King popere. Původně Svědectví vyšlo ve verzi, která byla zkrácená. Nyní se čtenáři dostává verze plné, nezkrácené a může si tak vychutnat veškeré autorovy myšlenky.

Musím říct, že první polovina knihy mě neskutečně bavila. Už od prvních stránek na čtenáře dýchá skvělá temná atmosféra a jen čekáte, co přijde dál. Sledujeme, jak nákaza najednou zničí svět takový, jaký ho známe. Přežije pouze pár jedinců a hory mrtvol, jenže tihle přeživší teď rozhodně nebudou mít na růžích ustláno. Dělí se totiž na dvě skupiny. Jedni tíhnou k dobrotivé matce Abigail, která je oslovila ve snu a druzí míří do spárů temného muže. Rozbíhá se tak Kingův tolik oblíbený námět boje mezi dobrem a zlem.

Bohužel druhá polovina knihy pro mě zase tak úžasná nebyla. Přišla mi mnohem víc rozvleklá, často se opakovaly náboženské motivy, které v knihách příliš nevyhledávám. Bohužel tato kombinace mi značně ztížila čtení knihy, která má téměř 1100 stran. Rozsah knihy by z mého pohledu mohl být o něco kratší.

Svědectví je ve výsledku povedený příběh, kdy si autor skvěle pohrává s psychologií postav, každá postava dostává svůj prostor a dozvídáme se vše potřebné. V průběhu knihy narazíte na různé odkazy na nejrůznější známá světová díla, ale stejně tak i na některá díla samotného autora, například Temná věž. Rozhodně nečekejte, že knihu proletíte, Svědectví vyžaduje čas, ale rozhodně příběh stojí za to. Jsem si jistá, že jsem tento příběh nečetla naposledy.

Děkuji nakladatelství Beta za poskytnutí Svědectví na recenzi a knihu si se slevou můžete pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.

Ztracen v čase: Na hraně temnoty - Theodora Stonewall & Nathaniel Wonderful

Vydáno - samonáklad 

Počet stran - 160

Drahý čtenáři,

zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera. 

Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý. Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.

Na hraně temnoty pro mě byla velice vydařená fantasy do kabelky. Ptáte se proč do kabelky? Protože tento formát knihy bude šetřit Vaše záda a číst tak můžete kdekoliv. Jelikož je kniha tenká, já osobně jsem si čtení dávkovala, protože bych jinak byla schopná příběh zhltnout na posezení.

Hlavní hrdina je Zakhar, jehož dětství nebylo zrovna idylkou. Byl odložen do sirotčince. Později se ale dostává do učení čaroděje Azarova a dostává se tak na cestu magie. Deníková forma knihy dodává na uvěřitelnosti příběhu a tak pozvolna čtete o tom, co Zakhara zlomilo a proč je v něm čím dál méně z lidské bytosti. No, nebudeme si lhát, hlavní hrdina je spíše antihrdinou, ale já osobně mám tohle v příbězích ráda. Zakhar touží po pomstě, kterou může vykonat pouze s pomocí artefaktu, u kterého nikdo neví, kde se nachází. A Zakhar po něm rozhodně nepátrá sám.

Celý příběh se odehrává ve fiktivním světě, který čtenář bez nějakých větších problému postupem příběhu pochopí a může ho znát už z předchozí knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Zároveň je nutné počítat s tím, že se jedná o první díl série, takže jde spíše o jakýsi úvod a seznámení s hlavním hrdinou, světem a podobně.

První polovina knihy mi přišla akčnější a osobně mě bavila trošku více, než polovina druhá, která byla plná úvah, které na mě byly chvilkami už trošku přitažené za vlasy. Finále příběhu ale tuto trošku slabší polovinu knihy dorovnává. Musím pochválit i jazyk knihy, Na hraně temnoty je psáno takovým trošku neobvyklým, až snad vznešeným jazykem a bylo to takové příjemné zpestření.

Jsem hodně zvědavá, jakým směrem se bude série ubírat a jestli se budou autoři zlepšovat, máme se určitě na co těšit. Ano, kniha má pár chybiček, občas trošku divoká slovosled, ale nebylo to pro mě nic, kvůli čemu by mě čtení nebavilo. Líbí se mi temný, depresivní hlavní hrdina a taky to, že příběh je svižný a čtenář se nemusí prokousávat několika stovkami stránek, aby si přečetl dobrý příběh.

Ráda bych poděkovala autorům Thoeodoře a Nathanielovi za poskytnutí knihy na recenzi a doufám, že brzy dočkáme dalších dílů. Pokud Vás autoři zajímají blíže, doporučuji navštívit jejich blog.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.

Bojovnice za lásku - Glennon Doyle

Vydáno - Ocelot

Počet stran - 240

Glennon Doyle Melton napsala ohromující autobiografii, ve které odhaluje, jak ženské a mužské ideály znemožňují, aby se žena a muž doopravdy poznali. Zachycuje i krásu vzniklou poté, kdy se partneři zaváží oprostit od všeho, co se naučili, čímž se konečně mohou, po třinácti letech manželství, skutečně zamilovat.

Bojovnice za lásku mě hodně zaujala svou anotací. čekala jsem silný příběh, který bude doslova nabitý takovou tou "girl power". Obálka je na můj vkus hodně jednoduchá a myslím, že by zasloužila krapet více propracovanosti. Na druhou stranu je obálka taková něžná, romantická, jako příběh samotný.

Teď už k samotnému příběhu. Kniha je autobiografií Glennon Doyle. A to je možná to, na čem u mě celý příběh stál a taky padal. Příběh ve mně chvilkami budil dojem, že ačkoliv jde o autobiografii, autorka se ho snaží tak nějak vylepšit, což na mě nepůsobilo moc dobře. Autorka působila mnohdy dost zmateně a popisovala svoje pocity nějakým způsobem, ale pak se vlastně zachovala jinak. Přišlo mi až neuvěřitelné, čím vším si autorka procházela, jak lehce se z toho dostala a jak to všechno překonala. 

Co knize rozhodně nepřidá je fakt, že čtenář se už na začátku knihy dozvídá, jak to celé skončí. To mi přišla škoda a vlastně mi to trošku kazilo nutkání číst dál, které by čtenář měl u knihy mít. Za celou dobu jsem si ani moc neoblíbila postavy. Sice jsem o nich četla, ale bylo mi vcelku jedno, co se s nimi stane. Můj další problém byly některé pasáže o Bohu a víře, to za mě byly části, které se mohly z příběhu vypustit.

Romantické příběhy mám ráda, ale potřebuji, aby měly nějaký přesah, který jsem tady postrádala. Pokud by autorka upustila od autobiografie a zpracovala knihu víc beletristicky, mohl být celkový dojem z Bojovnice za lásku mnohem lepší. Rozhodně ale oceňuji, že se autorka dotýká témat jako jsou sebeláska, vztahy nebo alkoholismus či bulimie. Tato témata jsou stále aktuální a věřím, že některé ženy může Bojovnice za lásku v tomto ohledu zasáhnout.

Bojovnice za lásku byla sice krátká kniha, ale musím říct, že jsem se s ní rvala celkem dlouho. Příběh mi bohužel tak úplně nesedl. Pokud si ale potrpíte na romantiku a nepotřebujete nějak moc akce a propracovaný děj, tak se Vám kniha bude líbit. Já bohužel moc nadšená nebyla, ale i přesto času s knihou rozhodně nelituji.

Pokud si chcete Bojovnici za lásku pořídit, můžete na e-shopu megaknihy.cz, kterému bych chtěla poděkovat za knihu na recenzi.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Nespasitelní - Michael R. Fletcher

Vydáno - Fantom Print

Počet stran - 416

Víra utváří realitu. Ví to velekněz Konig Furimmer i každý, kdo někdy přišel do styku s Geisteskranken – šílenci, kteří svým bludům věří natolik, že se stávají skutečností, zatímco se pravda s pláčem krčí v koutě. Věřte dost silně, že jste nejmocnější bojovník, a budete neporazitelní. Věřte, že vaše odrazy mohou ze svého zrcadla cestovat i do těch ostatních, a budete mít špehy po celém světě. Věřte, že se dokážete proměnit v medvěda…

Pokud Vás už omrzelo fantasy plné milostných trojúhelníků a chcete trošku drsnější příběh s neotřelým námětem, tak zbystřete. Nespasitelní Vás zaujmou nejen skvěle vyvedenou obálkou, ale i parádním příběhem. Musím říct, že bylo příjemné překvapení, že kniha vyšla v hardbacku, což mně osobně je u knih většinou příjemnější.

Teď už k samotnému příběhu. Svět příběhu se mi hodně líbil, psychické poruchy, šílenství a ty nejšílenější představy se stávají realitou. Osobně jsem se s tímto námětem ve fantasy ještě nesetkala a hodně mě to ke knize připoutalo. Hlavní hrdinové nejsou žádní strašpytlové, ale pořádně drsné persóny, které pro ránu nejdou daleko a nějaký podvod či násilí jim rozhodně nejsou cizí. Takže od nich rozhodně nečekejte normální chování. Ačkoliv jsem v hlavních hrdinech nenašla vyloženě svého oblíbence, tak mě bavilo sledovat, co se s nimi bude dít dál. A vy to budete mít dost možná podobně. Ze začátku jsem trošku bojovala s kapitolami s knězem Konnigem, ale postupem času mě začaly bavit. Vykreslení postav na základě duševních poruch a nemocí bylo hodně zajímavé a autorovi se tento krok vydařil. Zároveň zde postavy nejsou ani dobré, ani zlé. Autor Vám je nějakým způsobem popíše a je pouze na Vás, jak s tím naložíte.

Nespasitelní jsou hodně neotřelý, drsný příběh. Pokud jste milovníci romanticky, něžných světů plných pozitivních postav, tak tady se toho zkrátka nedočkáte. Nespasitelní jsou temní, krutí a často sarkastičtí.

S čím jsem měla trošku problém byly cizí výrazy. Naštěstí na konci knihy je slovník, kde tyto výrazy dohledáte a zjistíte jejich význam. Ale musím říct, že některé výrazy jsem hledala opakovaně (ach, ta moje paměť) a trošku mi to čtení kazilo a zdržovalo mě to. A další věc byly sprosté výrazy. Samozřejmě nemám problém, když v knize jsou, ale tady jich chvilkami na mě bylo moc a přišlo mi to někdy až moc na sílu.

Nespasitelné určitě mohu vřele doporučit. Je to sice jeden z těch trošku složitějších příběhů, ale na kvalitě mu to rozhodně neubírá. Ačkoliv má kniha přes 400 stran, je příběh svižný a čtivý. Já osobně mám tyto temné příběhy ráda a vždycky si jejich čtení užívám. Doufám, že se brzy dočkáme i pokračování série Manifest bludu. V zahraničí je druhý díl již vydaný a má dokonce lepší hodnocení, než díl první, takže o to více mě to zajímá, jak bude autor v tomto bláznivém světě pokračovat.

Za Nespasitelné moc děkuji nakladatelství Fantom Print a knihu si můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.