Ztracen v čase: Na hraně temnoty - Theodora Stonewall & Nathaniel Wonderful

Vydáno - samonáklad 

Počet stran - 160

Drahý čtenáři,

zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera. 

Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý. Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.

Na hraně temnoty pro mě byla velice vydařená fantasy do kabelky. Ptáte se proč do kabelky? Protože tento formát knihy bude šetřit Vaše záda a číst tak můžete kdekoliv. Jelikož je kniha tenká, já osobně jsem si čtení dávkovala, protože bych jinak byla schopná příběh zhltnout na posezení.

Hlavní hrdina je Zakhar, jehož dětství nebylo zrovna idylkou. Byl odložen do sirotčince. Později se ale dostává do učení čaroděje Azarova a dostává se tak na cestu magie. Deníková forma knihy dodává na uvěřitelnosti příběhu a tak pozvolna čtete o tom, co Zakhara zlomilo a proč je v něm čím dál méně z lidské bytosti. No, nebudeme si lhát, hlavní hrdina je spíše antihrdinou, ale já osobně mám tohle v příbězích ráda. Zakhar touží po pomstě, kterou může vykonat pouze s pomocí artefaktu, u kterého nikdo neví, kde se nachází. A Zakhar po něm rozhodně nepátrá sám.

Celý příběh se odehrává ve fiktivním světě, který čtenář bez nějakých větších problému postupem příběhu pochopí a může ho znát už z předchozí knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Zároveň je nutné počítat s tím, že se jedná o první díl série, takže jde spíše o jakýsi úvod a seznámení s hlavním hrdinou, světem a podobně.

První polovina knihy mi přišla akčnější a osobně mě bavila trošku více, než polovina druhá, která byla plná úvah, které na mě byly chvilkami už trošku přitažené za vlasy. Finále příběhu ale tuto trošku slabší polovinu knihy dorovnává. Musím pochválit i jazyk knihy, Na hraně temnoty je psáno takovým trošku neobvyklým, až snad vznešeným jazykem a bylo to takové příjemné zpestření.

Jsem hodně zvědavá, jakým směrem se bude série ubírat a jestli se budou autoři zlepšovat, máme se určitě na co těšit. Ano, kniha má pár chybiček, občas trošku divoká slovosled, ale nebylo to pro mě nic, kvůli čemu by mě čtení nebavilo. Líbí se mi temný, depresivní hlavní hrdina a taky to, že příběh je svižný a čtenář se nemusí prokousávat několika stovkami stránek, aby si přečetl dobrý příběh.

Ráda bych poděkovala autorům Thoeodoře a Nathanielovi za poskytnutí knihy na recenzi a doufám, že brzy dočkáme dalších dílů. Pokud Vás autoři zajímají blíže, doporučuji navštívit jejich blog.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.