neděle 14. března 2021

Milosrdná vrána - Margaret Owen

Vydáno - Fragment

Počet stran - 408

Fie se připravuje na to, že se stane kapitánkou Vran: skupiny zabijáků a hrobníků, jimiž všichni jen opovrhují. Když přijde příkaz najít tělo šlechtice, cítí, že za svou práci konečně dostane pořádně zaplaceno. Jenže se ukáže, že korunní princ Jasimir svoji smrt nafingoval, čímž připravil Fie o peníze. Místo toho jí výměnou za ochranu dá nabídku, kterou nelze odmítnout. Je možné, že po letech utrpení a výsměchu se Vránám konečně blýská na lepší časy?


Milosrdná vrána je v zahraničí dost úspěšnou YA fantasy knihou, proto když se mi dostala do rukou a měla jsem možnost si ji přečíst ještě před vydáním, byla jsem nadšená. V dnešní pandemické době číst knihu, ve které řádí mor? Možná trošku zvrácené, ale mě to neskutečně lákalo.

Kniha má skvělý start, autorka Vás hned hodí do příběhu a akce a já si jen říkala, že tohle je přesně to, co mě baví. Jenže tohle tempo bohužel nebylo v celé knize. Hned ze začátku je čtenáři představeno fungování společnosti či kastovní systém. Vrány jsou vyvrhelem společnosti, ale i přes to je společnost potřebuje, protože jen Vrány jsou schopné odklízet oběti moru a samy se nenakazit. Tohle bylo morbidní a skvělé a považuji to za velkou silnou část příběhu. Ovšem fingovaná smrt prince s jeho dvojníkem kvůli převratu, no, to mi už tak skvělá myšlenka nepřišla. Čtenář tedy sleduje prapodivné spojenectví, které má za cíl svrhnout současnou královnu.

Postavy byly čtivé, ale bylo to s nimi trošku jako na houpačce, chvilku jsem jim opravdu fandila a chvilku jsem je neměla v oblibě, ale k srdci mi úplně nikdo z nich nepřirostl. Fie jako hlavní hrdinka byla fajn, neohrožená a občas měla pořádně prořízlou pusu. Ani Milosrdná vrána není ochuzena o milostnou linku, která je hned celkem jasná a nikoho asi extra nepřekvapí.

Milosrdnou vránu vnímám jako takové pomalejší fantasy. Nečekejte mraky akce, sem tam se něco stane, ale většinu času se postavy někam přesouvají a uznávám, že toho putování postav na mě bylo občas už trošku moc. Možná právě tohle mi bránilo se do příběhu víc vcítit a víc ho prožívat. Rozhodně některé pasáže v knize nebyly úplně nutné a kdyby je autorka proškrtala, přidalo by to příběhu na dynamice. Mou pozornost si drželo hlavně fungování společnosti a magický systém. Jinak je příběh trošku plochý a očekávala bych více propracovanosti. Respektive kniha je taková, že na začátku Vás chytne a pak to postupně skomírá, z toho pak najednou zas autorka vymyslí něco, co Vás v příběhu udrží, ale pak zase dlouho nic. Ve výsledku to není špatný příběh, je to taková pomalejší nenáročná YA fantasy knížka, při které si oddechnete, ale pravděpodobně ji nebudete mít na poličce těch nejlepších knih.

Dlouho jsem přemýšlela, jak Milosrdnou vránu hodnotit, ale nakonec jsem se rozhodla pro 3,5* z 5*.

Pokud si chcete Milosrdnou vránu přečíst, tak vychází 23.03.2021 a objednat si ji už můžete ZDE. Děkuji Humbooku za možnost si Milosrdnou vránu přečíst ještě před vydáním.





neděle 7. března 2021

Stínové eso - Amanda Foody

Vydáno - King Cool

Počet stran - 419

Vítejte ve Městě hříchu, kde vládnou vlastníci kasin, gangy zamořují ulice a za každým stínem se skrývá tajemství. Enne Salta byla vychována jako správná mladá dáma, a žádná taková dáma by dobrovolně nenavštívila New Reynes, takzvané Město hříchu. Když jí ale zmizí matka, Enne musí opustit svou dívčí školu – a svou pověst – aby mohla sledovat matčinu stopu do města, které nikdo neopustí nezměněn.


Young adult fantasy knih vychází opravdu mnoho a proto se snažím vybírat ty, které mají nějaký zajímavý námět. Casina, podvody, kabarety, no nezní to skvěle? Z tohoto důvodu jsem sáhla po Stínovém esu. Enne se vypraví hledat svou ztracenou matku do Města hříchu a jedinou indicii, kterou po sobě matka zanechala je jméno Levi Glaisyer. Enne očekává ochotného muže, který jí v pátrání pomůže. Místo toho potkává mladého podvodníka a vůdce tamního gangu Železných, kterého vždy zajímá pouze jeho vlastní prospěch. Levi se však nachází ve finanční tísni, díky které mu jde o život, proto když mu Enne nabídne, že pokud jí pomůže, tak ho očekává tučná odměna, souhlasí. A tím se rozbíhá celý kolotoč událostí.

Jestli je něčím Stínové eso originální, tak je to rozhodně prostředí. Kabarety, kasina, gangy, to vše je tady barvitě popsáno. Nechybí ani hazardní hry, alkohol, drogy, tanečnice či pouliční rvačky. Atmosféra je opravdu skvěle popsána a chvilkami máte pocit, že být ve Městě hříchu Vy, tak nepřežijete ani den. Od začátku Vás příběh vtáhne, rychle se zorientujete, kdo jakému území šéfuje, není to nijak složité.

Levi byl pro mě úžasná hlavní postava a i když to není zrovna dobrák od kosti, oblíbila jsem si ho během pár stránek. S Enne už to bylo krapet složitější. Na začátku mi přišla dost naivní a proto jsem chvilku bojovala s tím, že chvilkami byla až moc neohrožená. Linka mezi Levim a Enne mě bavila, není to totiž taková ta klasická romantika plná klišé, jak to někdy v young adult fantasy bývá. Stínové eso se lehce dotýká i bisexuality, což mi přišlo trošku zbytečné a do příběhu našroubované na sílu, stejně tak jako talenty, které se tam objevují. Bylo to zpestření, které přiblížilo postavy, ale asi bych se bez toho dokázala obejít.

Ve Stínovém esu jsem přece jen pár drobných chyb viděla. Ohledně matky Enne mi tam přišlo pár nesrovnalostí a některé věci do sebe tak úplně nezapadaly. S čím jsem bojovala o něco víc bylo tempo příběhu. Začátek naprosto pohlcující a super, jenže pak mi přišlo, že autorka úplně nezvládla udržet dech s tempem, které na začátku nasadila a tak nějak děj stagnoval. Scény i rozhovory byly v některých místech podobné a působilo to dojmem, že se až opakují. Naštěstí to byla vždycky jen chvilková záležitost a pak se autorka vrátila na dráhu té skvělé jízdy, kterou začala. To potvrzuje i posledních 130 stran, kde autorka ani na chvíli neztratí dech a dopřeje čtenáři skvělý, akcí nabitý závěr, kde bude jen žasnout, co všechno se děje.

V zahraničí vyšly už všechny tři díly série Hra stínů a já pevně věřím, že se jich dočkáme i u nás. První díl zanechal mnoho otázek, na které chci najít odpověď a zajímá mě, co se v Městě hříchu bude dít dál. Pokud máte rádi temné a nebezpečné prostředí kasin, kabaretů, gangy, které si stále dokazují svou moc, budete nadšeni. Stínové eso Vám dopřeje bravurní příběh protkaný intrikami a podvody.

Za knihu Stínové eso moc děkuji Knihám Dobrovský a knihu můžete zakoupit přímo ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.






úterý 2. února 2021

Lockdown - Alexander Gordon Smith

Vydáno - Fobos

Počet stran - 296


POD NEBEM JE PEKLO.

POD PEKLEM JE VÝHEŇ.

Třináctiletý Alex je křivě obviněn z vraždy a jeho život se navždy změní. Ocitne se ve Výhni – vězení pro mladé delikventy, nejtvrdším na světě. Jde o rozlehlé prostory hluboko pod zemí, kam vede jen jedna cesta – a ven žádná. Alex se setkává s opravdovými darebáky a sadistickými strážemi, ale to zdaleka není vše, co ho trápí.


Výheň je místo, kde umírá veškerá naděje. Je to nejtemnější místo, které si dokážete představit. Kamenné vězení, ze kterého není úniku a rozhodně se tam nechcete ocitnout. A už vůbec ne kvůli vraždě, kterou jste ve skutečnosti nespáchali. A přesně v takové situaci se ocitá Alex, hlavní hrdina knihy Lockdown.

Alexovi je teprve 13, ale i v tomto mladém věku již napáchal dost špatných věcí. Se svým kamarádem se pouští do různých krádeží a začíná mít pocit, že si na něj nikdo nemůže došlápnout. To se změní osudné noci, kdy se svým parťákem hodlá vykrást dům. Jenže celá akce se zvrtne. V domě je překvapí partička dost podivných chlápků, kteří zabijí jeho parťáka a zároveň se jim podaří dostat Alexovy otisky na vražednou zbraň. Alex se vydává na útěk, ale marně. Brzy je chycen a policie ho usvědčí z vraždy, i když ji nespáchal. Je odsouzen k doživotnímu vězení ve Výhni, v tom nejhorším vězení, které si vůbec dokážete představit a ve kterém jsou ti nejhorší zločinci.

Lockdown je psán hodně svižným stylem, dozvíte se vše podstatné a rozhodně nečekejte nějaké zbytečné popisy. Na celém příběhu hodně oceňuji to, že hlavní postava není vylíčena jako svatoušek, ale od začátku čtenář odhaluje jeho chyby a škraloupy z minulosti. Celkově ze všech postav cítíte na sto honů a příběhu to dodává na výborné atmosféře.

Ovšem Výheň, to bylo něco pro mě. Líbilo se mi, jak bylo popsáno celkové prostředí a systém, jakým život na takovém místě funguje. Postupně se dozvídáme, že ve Výhni jsou i nejrůznější vězeňské gangy, se kterými se rozhodně nechcete potkat. Jako třešnička na pomyslném dortu, který Vás zabije raz dva, jsou dozorci a jejich psi. Nejedná se totiž o běžné dozorce, kteří jen dohlíží na pořádek v celém zařízení. 

Jediné, co mi v příběhu nesedí je to, že Alexovi má být 13 a chlapci ve Výhni jsou podobného věku nebo dokonce i mladší. Být postavy starší, příběh by působil mnohem věrohodněji.

Lockdown mě uchvátil, svižný, depresivní příběh, kde dobro zrovna nemá moc prostoru. Autor si vytvořil výbornou půdu pro další díly, na které se už obrovsky těším. V zahraničí má tato série velký úspěch a už po přečtení prvního dílu mohu říct, že to plně chápu. Vy se na Lockdown můžete těšit už 15. února, kdy vychází, a mohu Vám zaručit, že po dočtení budete prahnout po dalším dílu stejně jako hlavní hrdina po svobodě.

Za poskytnutí knihy Lockdown moc děkuji Knihám Dobrovský a knihu si můžete objednat ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *.



úterý 22. prosince 2020

Pátá čtvrtina - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 448

Pátá čtvrtina je sbírka hororových povídek, která v tomto vydání obsahuje i dvě nově přeložené kapitoly: Udrž hlavu a Majestátní Brooklyn. Ty v předešlých vydáních sbírky chyběly. Je druhou částí rozsáhlého povídkového souboru, který v USA vyšel na začátku 90. let pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Reedice první části vyšla pod názvem Dolanův cadillac. Českým čtenářům se tak poprvé dostává do rukou kompletní dílo.



Pátá čtvrtina je již českým čtenářům dobře známá. Jenže jak to u mnohých Kingovek bývá, stala se pomalu nesehnatelnou a věřím, že nové vydání potěšilo spoustu čtenářů. Původní vydání však obsahovalo pouze 11 povídek, zatím co tohle nové vydání obsahuje povídek 12. Je tam totiž navíc povídka Head down (Udrž hlavu), která v češtině doposud nikdy nevyšla.

Kingovy povídky si vždycky užívám, jelikož autor umí každou povídku udělat úplně jinou. Jedna je více psychologická, druhá zase více hororová a další pro změnu více nostalgická. A tahle tématická různorodost nechybí ani v Páté čtvrtině. V knize narazíte od zombíků, přes vraždící žáby až po cestování do jiných světů. Přijdou si na své i milovníci Sherlocka Holmese v povídce Doktorův případ, tato povídka pro mě byla velkým překvapením a přijde mi, že tady King napsal na jeho poměry něco opravdu netradičního.

Nechci tady vypisovat obsah jednotlivých povídek, protože některé bych vyspoilerovala a Vy tak přišli o ten pravý čtenářský požitek. Já osobně mám u povídek ráda, když moc nevím, do čeho jdu, přece jen je to příběh na kratším počtu stran a vy máte větší šanci si pak čtení užít.

S Pátou čtvrtinou jsem měla jeden problém, většina povídek se mě bohužel nějak nedotkla. Jindy mám u povídek nutkání číst jednu povídku za druhou a baví mě ty různorodé příběhy, ale tady se to bohužel nestalo. Přiznávám, že některé povídky pro mě byly i trošku trápení a říkala jsem si, co asi tímhle chtěl autor říct. Ani nová povídka Udrž hlavu pro mě nebyla kdo ví jak skvělá. Netvrdím, že je skladba povídek vyloženě špatná, ale myslím, že jsou sbírky povídek, kde autor čtenáři nabídne rozhodně mnohem víc.

Pátá čtvrtina mi zkrátka tak úplně nesedla. To však neznamená, že si svoje čtenáře nenajde. Myslím, že mnozí skalní fanoušci autora budou nadšení. Pokud však od Kinga nemáte moc knih načteno, Pátou čtvrtinou rozhodně nezačínejte, protože by Vás to mohlo trošku otrávit číst další autorovy knihy.

Za knihu na recenzi moc děkuji nakladatelství Beta a Pátou čtvrtinu zakoupíte ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.



neděle 13. prosince 2020

Zelená míle - Stephen King

Počet stran - 344

Vydáno - Beta

V roce 1932 se Amerika zmítala v otřesech velké krize a život se zdál být trpký a obtížný, jako ještě nikdy předtím. Příběh se odehrává ve věznici Cold Mountain, kam jsou transportováni odsouzenci na smrt. John Coffey je člověk, který si trest smrti zaslouží více než kdokoliv jiný. Tento mohutný obr byl odsouzen za smrt dvou malých dívek. Řekli byste možná, že cesta k poslední odplatě bude krátká a milosrdná – ale sami poznáte, jak se můžete mýlit. Doprovodíme společně Johna Coffeye na jeho poslední cestě, podobné zlému snu....


Stephen King je známým autorem hororů, ale ne každá jeho kniha je plná hrůz a děsu. I když ani Zelená míle se na nějakém sluncem zalitém místě, kde by se chtěl někdo dobrovolně ocitnout. Kniha sice není klasickou autorovou tvorbou, ale i tak patří k těm nejvíce oblíbeným, což potvrzuje několikáté vydání knihy, filmové zpracování nebo dokonce zpracování v podobě audioknihy. Původně byla Zelená míle složena z několika dílů, ale nemusíte se bát, příběh vychází jako celek, takže si můžete vychutnat komplet příběh.

Příběh čtenáře zavede do věznice, kde si v bloku E, známém jako Zelená míle, odpykávají svůj trest ti nejhorší zločinci, kteří jsou odsouzeni k smrti na elektrickém křesle. Vězni jsou různí, ale s dozorci poměrně vychází, ovšem až na jednoho, který dělá vězňům z čekání doslova peklo. Zároveň se do bloku dostává nový vězeň, obrovský J. Coffey, který se bojí tmy je odsouzen za znásilnění a vraždu dvou malých holčiček. Ovšem Coffey je něčím zcela výjimečný a tak mnozí začnou pochybovat, jestli není pravda náhodou někde jinde.

Když řeknu, že jsem brečela u knížky od Stephena Kinga, nebudete mi to pravděpodobně věřit. Ale Zelená míle je dokonalost. Emocionální jízda, při které zažijete ty nejrůznější pocity, hněv, smutek, zklamání, naději. I přes vězeňské prostředí má v sobě příběh něco zvláštního, laskavého, milého a něžného. Veliká síla příběhu je i v tom, že čtenář si celou dobu myslí, že to přece nemůže takhle skončit, ale autor je nemilosrdný.

Zelená míle je kniha, kterou jsem už jednou četla, ale i druhé čtení mě naprosto zničilo. Stejně tak jako film, viděla jsem ho několikrát a pokaždé na konci nemůžu zastavit slzy.

Podle mě by si Zelenou míli měl přečíst úplně každý, bez ohledu na to, jestli má Kingovu tvorbu rád nebo ne. Jedná se totiž o tak silný a jedinečný příběh, který by neměl nikomu uniknout. Je to příběh, který Vás dostane jak při samotném čtení, tak ve Vás bude rezonovat ještě dlouho po dočtení. Víte, že Vás zničí a přesto se k němu budete chtít vracet, to je kouzlo Zelené míle.

Za Zelenou míli moc děkuji nakladatelství Beta a knihu můžete zakoupit ZDE. Tohle nové vydání s myškou na obálce prostě musíte v knihovně mít.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *. Tuhle dokonalost nejde vlastně hvězdičkami ani vyjádřit.

 

čtvrtek 10. prosince 2020

Dárek - Sebastian Fitzek

Počet stran - 360

Vydáno - Anag

Milan Berg stojí na semaforu, když vedle něj zastaví auto. Na zadním sedadle sedí vyděšená dívka. Na okno zoufale tiskne kus papíru. Volání o pomoc? Milan to však nedokáže přečíst – protože je negramotný! Jeden z více než dvou milionů v Německu. Cítí však, že ta dívka je ve smrtelném nebezpečí. Noční můra, na jejímž konci stojí kruté zjištění. Když ji začne hledat, stane se z toho noční můra, na jejímž konci stojí kruté zjištění: Někdy je pravda příliš hrozná na to, aby s ní mohl člověk dál žít – a nevědomost je největším darem na zemi.



Sebastian Fitzek je známý německý autor thrillerů, který je u čtenářů velmi oblíbený. Já od autora před několika lety četla Zaklínače duší, ale další tvorba autora mi pak už tak nějak unikala. Změnila to až kniha Dárek, která se mi dostala do rukou díky nakladatelství Anag.

První, co Vás na Dárku zaujme je samotné grafické zpracování, které je nádherné, zajímavé a okamžitě upoutá Vaši pozornost. Tento kousek v hardbacku bude ozdobou nejedné knihovny. Kromě obálky je opravdu vyšperkovaná i předsádka včetně rozdělení jednotlivých kapitol.

Hodně mě překvapilo, že už od první kapitoly kniha nasadila hodně svižné tempo. Krátké kapitoly dodávají na čtivosti a stále nutí pokračovat v příběhu. Nechybí ani spousta zvratů, některé očekáváte, jiné Vám vyrazí dech. Je vidět, že ve zvratech se autor doslova vyžívá, i když to mnohdy může působit lehce překombinovaně.

Thrillerů u nás vychází spousta a jelikož jich je tolik, mám ráda, když si mohu přečíst nějaký, který má zajímavý námět. A to Dárek rozhodně je. Námět hlavního hrdiny, který je negramotný byl velmi originální a dosud jsem se s ním v žádném thrilleru nesetkala. Dárek totiž popisuje, jak negramotný člověk v dnešní společnosti funguje. Některé situace mi přišly až neskutečné a hodně jsem přemýšlela nad tím, jak Milan, hlavní hrdina, tyto situace zvládal, protože já bych si to nedokázala představit. Pro nás běžný život se pro Milana stává nekonečným přívalem stresujících situací, které neví, jestli zvládne a musí si vždycky poradit a vymyslet nějaké řešení. Zvlášť situace, kdy je dost možná svědkem únosu malé holčičky. 

Dárek určitě doporučuji všem fanouškům thrilleru a rozhodně se knihy nemusíte bát ani pokud tento žánr nemáte příliš načtený. Jelikož se jedná o psychothriller, netečou příběhem zrovna potoky krve, i tak se ale pár drsných scén dočkáte. Příběh sice není jedním z nejvíce zapeklitých, ale je rozhodně chytlavý a čte se opravdu rychle.

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji nakladatelství Anag a Dárek můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.





středa 25. listopadu 2020

Ztracená historie snů - Kris Waldherr

Počet stran - 480

Vydáno - Beta

Píše se 19. století. Viktoriánská Anglie. Robert je vyhlášeným fotografem mrtvých. Jednoho dne obdrží dopis, ve kterém je žádán, aby zachytil na snímku zesnulého bratrance, který byl známým básníkem. Práce má ale určité podmínky, které není tak lehké vyplnit. Robert se vydává na místo, kde si jeho bratranec Hugh přál spočinout vedle své milované ženy, zemřelé při porodu před mnoha lety, a odhaluje zde netušený příběh plný lásky, vášně, tajemství, ale u umělecké ješitnosti a sebestřednosti, která měla tragický vliv na osudy těch nejbližších lidí. 


Ztracená historie snů mě zaujala už samotnou obálkou, která se mi hodně líbí. A jakmile jsem se dozvěděla, že v příběhu mají figurovat duchové a focení zesnulých, tak bylo jasné, že tento kousek si rozhodně musím přečíst. A jak tenhle knižní počin z prostředí Viktoriánské Anglie dopadl? Pojďme se na to trošku podívat.

Příběh má téměř 500 a upřímně, měla jsem trošku strach, jaké to bude se knihou prokousat. Ale nakonec jsem bála zbytečně, protože mi čtení až na pár pasáží hodně ubíhalo. Postava Roberta, který pracuje jako fotograf zemřelých, mě už od začátku zaujala. Svou profesí se pokouší vyrovnat se ztrátou svojí milované manželky. Navíc se dozvídá, že zemřel jeho bratranec Hugh, který je slavný básník. Rozhodne se vypravit na Hughův pohřeb, jenže kupodivu není na místě vítán.

Byla jsem hodně překvapená, jaká atmosféra na mě z příběhu dýchala. Příběh je sice romantický, ale také plný zármutku, viny, srovnání se s minulostí a ztrátou milované osoby. Zároveň mi příběh přišel místy až poetický a díky stylu, jakým je příběh napsaný, mi přišlo, že jsem se v příběhu ocitla taky. Nevím, proč, ale chvilkami mi to připomínalo trošku tvorbu E.A. Poe. Příběh není nijak surový, ale lehce strašidelný se skvělou atmosférou.

Jediné, co bych vytkla, bylo to, že na mě byl příběh někdy trošku zdlouhavý a někdy té poetičnosti na mě bylo už trošku moc. Ale rozhodně to nebylo nic zásadního a ve výsledku to bylo rozhodně dobré a neobvyklé čtení.

Pokud máte rádi gotické, temné, ponuré příběhy, které v sobě i přes to mají lásku, naději a tajemství, je pro Vás Ztracená historie snů přímo nezbytnost. Jazyk, kterým je kniha psaná Vás bude doslova hladit po duši a současně Vás bude z některých scén lehce mrazit i když se nejedná o klasickou duchařinu, kterou můžete znát ze současnosti.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Ztracenou historii snů můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 *z 5 *.


Aletta, má dcera - Ellen Keithová

Počet stran - 416 Vydáno - Beta  Aletta, má dcera je strhující román odehrávající se během druhé světové války. Je to příběh ženy, která nab...