Pátá čtvrtina - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 448

Pátá čtvrtina je sbírka hororových povídek, která v tomto vydání obsahuje i dvě nově přeložené kapitoly: Udrž hlavu a Majestátní Brooklyn. Ty v předešlých vydáních sbírky chyběly. Je druhou částí rozsáhlého povídkového souboru, který v USA vyšel na začátku 90. let pod názvem Nightmares & Dreamscapes. Reedice první části vyšla pod názvem Dolanův cadillac. Českým čtenářům se tak poprvé dostává do rukou kompletní dílo.

Pátá čtvrtina je již českým čtenářům dobře známá. Jenže jak to u mnohých Kingovek bývá, stala se pomalu nesehnatelnou a věřím, že nové vydání potěšilo spoustu čtenářů. Původní vydání však obsahovalo pouze 11 povídek, zatím co tohle nové vydání obsahuje povídek 12. Je tam totiž navíc povídka Head down (Udrž hlavu), která v češtině doposud nikdy nevyšla.

Kingovy povídky si vždycky užívám, jelikož autor umí každou povídku udělat úplně jinou. Jedna je více psychologická, druhá zase více hororová a další pro změnu více nostalgická. A tahle tématická různorodost nechybí ani v Páté čtvrtině. V knize narazíte od zombíků, přes vraždící žáby až po cestování do jiných světů. Přijdou si na své i milovníci Sherlocka Holmese v povídce Doktorův případ, tato povídka pro mě byla velkým překvapením a přijde mi, že tady King napsal na jeho poměry něco opravdu netradičního.

Nechci tady vypisovat obsah jednotlivých povídek, protože některé bych vyspoilerovala a Vy tak přišli o ten pravý čtenářský požitek. Já osobně mám u povídek ráda, když moc nevím, do čeho jdu, přece jen je to příběh na kratším počtu stran a vy máte větší šanci si pak čtení užít.

S Pátou čtvrtinou jsem měla jeden problém, většina povídek se mě bohužel nějak nedotkla. Jindy mám u povídek nutkání číst jednu povídku za druhou a baví mě ty různorodé příběhy, ale tady se to bohužel nestalo. Přiznávám, že některé povídky pro mě byly i trošku trápení a říkala jsem si, co asi tímhle chtěl autor říct. Ani nová povídka Udrž hlavu pro mě nebyla kdo ví jak skvělá. Netvrdím, že je skladba povídek vyloženě špatná, ale myslím, že jsou sbírky povídek, kde autor čtenáři nabídne rozhodně mnohem víc.

Pátá čtvrtina mi zkrátka tak úplně nesedla. To však neznamená, že si svoje čtenáře nenajde. Myslím, že mnozí skalní fanoušci autora budou nadšení. Pokud však od Kinga nemáte moc knih načteno, Pátou čtvrtinou rozhodně nezačínejte, protože by Vás to mohlo trošku otrávit číst další autorovy knihy.

Za knihu na recenzi moc děkuji nakladatelství Beta a Pátou čtvrtinu zakoupíte ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Zelená míle - Stephen King

Počet stran - 344

Vydáno - Beta

V roce 1932 se Amerika zmítala v otřesech velké krize a život se zdál být trpký a obtížný, jako ještě nikdy předtím. Příběh se odehrává ve věznici Cold Mountain, kam jsou transportováni odsouzenci na smrt. John Coffey je člověk, který si trest smrti zaslouží více než kdokoliv jiný. Tento mohutný obr byl odsouzen za smrt dvou malých dívek. Řekli byste možná, že cesta k poslední odplatě bude krátká a milosrdná – ale sami poznáte, jak se můžete mýlit. Doprovodíme společně Johna Coffeye na jeho poslední cestě, podobné zlému snu....

Stephen King je známým autorem hororů, ale ne každá jeho kniha je plná hrůz a děsu. I když ani Zelená míle se na nějakém sluncem zalitém místě, kde by se chtěl někdo dobrovolně ocitnout. Kniha sice není klasickou autorovou tvorbou, ale i tak patří k těm nejvíce oblíbeným, což potvrzuje několikáté vydání knihy, filmové zpracování nebo dokonce zpracování v podobě audioknihy. Původně byla Zelená míle složena z několika dílů, ale nemusíte se bát, příběh vychází jako celek, takže si můžete vychutnat komplet příběh.

Příběh čtenáře zavede do věznice, kde si v bloku E, známém jako Zelená míle, odpykávají svůj trest ti nejhorší zločinci, kteří jsou odsouzeni k smrti na elektrickém křesle. Vězni jsou různí, ale s dozorci poměrně vychází, ovšem až na jednoho, který dělá vězňům z čekání doslova peklo. Zároveň se do bloku dostává nový vězeň, obrovský J. Coffey, který se bojí tmy je odsouzen za znásilnění a vraždu dvou malých holčiček. Ovšem Coffey je něčím zcela výjimečný a tak mnozí začnou pochybovat, jestli není pravda náhodou někde jinde.

Když řeknu, že jsem brečela u knížky od Stephena Kinga, nebudete mi to pravděpodobně věřit. Ale Zelená míle je dokonalost. Emocionální jízda, při které zažijete ty nejrůznější pocity, hněv, smutek, zklamání, naději. I přes vězeňské prostředí má v sobě příběh něco zvláštního, laskavého, milého a něžného. Veliká síla příběhu je i v tom, že čtenář si celou dobu myslí, že to přece nemůže takhle skončit, ale autor je nemilosrdný.

Zelená míle je kniha, kterou jsem už jednou četla, ale i druhé čtení mě naprosto zničilo. Stejně tak jako film, viděla jsem ho několikrát a pokaždé na konci nemůžu zastavit slzy.

Podle mě by si Zelenou míli měl přečíst úplně každý, bez ohledu na to, jestli má Kingovu tvorbu rád nebo ne. Jedná se totiž o tak silný a jedinečný příběh, který by neměl nikomu uniknout. Je to příběh, který Vás dostane jak při samotném čtení, tak ve Vás bude rezonovat ještě dlouho po dočtení. Víte, že Vás zničí a přesto se k němu budete chtít vracet, to je kouzlo Zelené míle.

Za Zelenou míli moc děkuji nakladatelství Beta a knihu můžete zakoupit ZDE. Tohle nové vydání s myškou na obálce prostě musíte v knihovně mít.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *. Tuhle dokonalost nejde vlastně hvězdičkami ani vyjádřit.

 

Dárek - Sebastian Fitzek

Počet stran - 360

Vydáno - Anag

Milan Berg stojí na semaforu, když vedle něj zastaví auto. Na zadním sedadle sedí vyděšená dívka. Na okno zoufale tiskne kus papíru. Volání o pomoc? Milan to však nedokáže přečíst – protože je negramotný! Jeden z více než dvou milionů v Německu. Cítí však, že ta dívka je ve smrtelném nebezpečí. Noční můra, na jejímž konci stojí kruté zjištění. Když ji začne hledat, stane se z toho noční můra, na jejímž konci stojí kruté zjištění: Někdy je pravda příliš hrozná na to, aby s ní mohl člověk dál žít – a nevědomost je největším darem na zemi.

Sebastian Fitzek je známý německý autor thrillerů, který je u čtenářů velmi oblíbený. Já od autora před několika lety četla Zaklínače duší, ale další tvorba autora mi pak už tak nějak unikala. Změnila to až kniha Dárek, která se mi dostala do rukou díky nakladatelství Anag.

První, co Vás na Dárku zaujme je samotné grafické zpracování, které je nádherné, zajímavé a okamžitě upoutá Vaši pozornost. Tento kousek v hardbacku bude ozdobou nejedné knihovny. Kromě obálky je opravdu vyšperkovaná i předsádka včetně rozdělení jednotlivých kapitol.

Hodně mě překvapilo, že už od první kapitoly kniha nasadila hodně svižné tempo. Krátké kapitoly dodávají na čtivosti a stále nutí pokračovat v příběhu. Nechybí ani spousta zvratů, některé očekáváte, jiné Vám vyrazí dech. Je vidět, že ve zvratech se autor doslova vyžívá, i když to mnohdy může působit lehce překombinovaně.

Thrillerů u nás vychází spousta a jelikož jich je tolik, mám ráda, když si mohu přečíst nějaký, který má zajímavý námět. A to Dárek rozhodně je. Námět hlavního hrdiny, který je negramotný byl velmi originální a dosud jsem se s ním v žádném thrilleru nesetkala. Dárek totiž popisuje, jak negramotný člověk v dnešní společnosti funguje. Některé situace mi přišly až neskutečné a hodně jsem přemýšlela nad tím, jak Milan, hlavní hrdina, tyto situace zvládal, protože já bych si to nedokázala představit. Pro nás běžný život se pro Milana stává nekonečným přívalem stresujících situací, které neví, jestli zvládne a musí si vždycky poradit a vymyslet nějaké řešení. Zvlášť situace, kdy je dost možná svědkem únosu malé holčičky. 

Dárek určitě doporučuji všem fanouškům thrilleru a rozhodně se knihy nemusíte bát ani pokud tento žánr nemáte příliš načtený. Jelikož se jedná o psychothriller, netečou příběhem zrovna potoky krve, i tak se ale pár drsných scén dočkáte. Příběh sice není jedním z nejvíce zapeklitých, ale je rozhodně chytlavý a čte se opravdu rychle.

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji nakladatelství Anag a Dárek můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.

Ztracená historie snů - Kris Waldherr

Počet stran - 480

Vydáno - Beta

Píše se 19. století. Viktoriánská Anglie. Robert je vyhlášeným fotografem mrtvých. Jednoho dne obdrží dopis, ve kterém je žádán, aby zachytil na snímku zesnulého bratrance, který byl známým básníkem. Práce má ale určité podmínky, které není tak lehké vyplnit. Robert se vydává na místo, kde si jeho bratranec Hugh přál spočinout vedle své milované ženy, zemřelé při porodu před mnoha lety, a odhaluje zde netušený příběh plný lásky, vášně, tajemství, ale u umělecké ješitnosti a sebestřednosti, která měla tragický vliv na osudy těch nejbližších lidí. 

Ztracená historie snů mě zaujala už samotnou obálkou, která se mi hodně líbí. A jakmile jsem se dozvěděla, že v příběhu mají figurovat duchové a focení zesnulých, tak bylo jasné, že tento kousek si rozhodně musím přečíst. A jak tenhle knižní počin z prostředí Viktoriánské Anglie dopadl? Pojďme se na to trošku podívat.

Příběh má téměř 500 a upřímně, měla jsem trošku strach, jaké to bude se knihou prokousat. Ale nakonec jsem bála zbytečně, protože mi čtení až na pár pasáží hodně ubíhalo. Postava Roberta, který pracuje jako fotograf zemřelých, mě už od začátku zaujala. Svou profesí se pokouší vyrovnat se ztrátou svojí milované manželky. Navíc se dozvídá, že zemřel jeho bratranec Hugh, který je slavný básník. Rozhodne se vypravit na Hughův pohřeb, jenže kupodivu není na místě vítán.

Byla jsem hodně překvapená, jaká atmosféra na mě z příběhu dýchala. Příběh je sice romantický, ale také plný zármutku, viny, srovnání se s minulostí a ztrátou milované osoby. Zároveň mi příběh přišel místy až poetický a díky stylu, jakým je příběh napsaný, mi přišlo, že jsem se v příběhu ocitla taky. Nevím, proč, ale chvilkami mi to připomínalo trošku tvorbu E.A. Poe. Příběh není nijak surový, ale lehce strašidelný se skvělou atmosférou.

Jediné, co bych vytkla, bylo to, že na mě byl příběh někdy trošku zdlouhavý a někdy té poetičnosti na mě bylo už trošku moc. Ale rozhodně to nebylo nic zásadního a ve výsledku to bylo rozhodně dobré a neobvyklé čtení.

Pokud máte rádi gotické, temné, ponuré příběhy, které v sobě i přes to mají lásku, naději a tajemství, je pro Vás Ztracená historie snů přímo nezbytnost. Jazyk, kterým je kniha psaná Vás bude doslova hladit po duši a současně Vás bude z některých scén lehce mrazit i když se nejedná o klasickou duchařinu, kterou můžete znát ze současnosti.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Ztracenou historii snů můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 *z 5 *.

Povědomá temnota - Amy Engel

Počet stran - 320

Vydáno - Beta

Strhující příběh matky, která poté, co je její dcera zavražděna na městském hřišti, už nemá co ztratit a rozhodne se pátrat po spravedlnosti na vlastní pěst. Chce za každou cenu zjistit, co se opravdu stalo. Zároveň musí svést boj se stínem své přísné matky, jejíž tvrdost a neústupnost bude při svém pátrání potřebovat.

 Amy Engel u nás vyšla již jedna kniha a to Dívky z Roanoke. Před pár týdny se čtenáři dočkali v češtině i druhé knížky autorky, která se jmenuje Povědomá temnota, která v zahraničí sklidila velký úspěch a čtenáři z ní byli opravdu nadšení.

Pokud jste čtenáři, kteří si libují v thrillerech s drsným začátkem, který Vás k sobě připoutá a nepustí, budete nadšení. Právě začátek knihy je dost silný a Vy budete chtít vědět, co bude dál. Smrt dvou mladých dívek v malém městečku spustí vlnu dalších, nečekaných událostí. Matka jedné ze zavražděných děvčat se rozhodně vzít spravedlnost do svých rukou a vypátrat, kdo za tento ohavný čin může. 

V dnešní době jsou dost moderní thrillery s úspěšnými a bohatými hlavními hrdinkami. Povědomá temnota je však úplný opak. Hlavní hrdinka Eve má za sebou dost kruté dětství, pohnuté rodinné vztahy a její kariéra taky zrovna nevzkvétá. Vlastně je to věc, která se mi na Povědomé temnotě dost líbila a dělala příběh mnohem víc uvěřitelný. Zaplivané bary, či ošuntělé obydlené karavany, ani jedno v příběhu nechybí.

Co mi však vadilo byl hovorový jazyk, kterým je celý příběh napsaný. Přišlo mi jej tam už moc a chvilkami mě to dost od čtení rušilo, což byla škoda, protože jinak je kniha opravdu čtivá. Můj největší problém byl ale se stranou 45, kde byl podle mě spoiler jako hrom a mně díky jedné větě na této straně bylo jasné, jak kniha dopadne a nemýlila jsem se. To pro mě bylo velké zklamání a já do poslední chvíle doufala, že se mi to zdá a přece to tak nemůže dopadnout, no, dopadlo. Nebýt tam toto velké prozrazení, asi bych z příběhu byla mnohem víc nadšená, ale vlastně pak už čtete s tím, že víte, kdo za všechno může.

Povědomá temnota však není jen thrillerem, ale já jsem příběh vnímala i jako takové rodinné drama. Velkou roli hrají rodinné vztahy, které zde jsou opravdu dobře popsané. Velkou roli zde také hraje mateřství a touha po pomstě, což zde taky bylo velice dobře vykresleno. A ten drsný konec mě vcelku překvapil, i když si myslím, že autorka zbytečně trošku moc tlačila na pilu.

Musím říct, že ačkoliv je Povědomá temnota příběh s velkým potenciálem, z mého pohledu nebyl naplno využit. Čtení to sice bylo dobré, ale bylo tam pár věcí, přes které jsem se jaksi nedokázala přenést a i když mě to mrzí, s hodnocením v tomto případě jsem tak nějak na půl cesty a příběh pro mě zůstává lepším průměrem.

Za Povědomou temnotu moc děkuji nakladatelství Beta a knihu můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Jak zemřít osamocen - Mo Welch

Počet stran - 144

Vydáno - Beta

Pro všechny odvážné duše, které jednoduše chtějí říci NE partě kamarádů, když je zvou na drink, NE oslavě narozenin kolegy v práci (ledaže by přinesl dort) a NE randění jakéhokoli druhu – právě pro ně je tady Blair, mistryně života v teplácích a konverzace s vlastní kočkou. Blair vás naučí, jak se stát asociálním poustevníkem, selhat v nudné práci, sabotovat jakékoli vztahy a vždy – vždycky – si zvolit gauč místo tělocvičny a nemít kvůli tomu špatné svědomí.

Jak zemřít osamocen už podle názvu naznačuje, že se nejedná o typickou self-help literaturu. Spíš bych řekla, že je to taková anti self-help knížka, ale v tom dobrém slova smyslu. Jedná se sice o útlou knížečku, ale velice nápaditě a originálně zpracovanou. Ráda bych vyzdvihla i překlad, který mi přijde dost povedený a knize neubral na humoru.

Celou knížkou Vás bude provázet Blair, která zrovna není příkladem ideální kamarádky. Je cynická, svérázná a na všechno má svůj jasný názor, který se nenechává strhnout mainstreamem a společnost jí dělá kočka. Naučí Vás, jak můžete selhat v zaměstnání nebo jak se můžete stát tím nejhorším nejlepším přítelem či Vám poradí, jak se vyhýbat lásce obloukem.

Jak zemřít osamocen obsahuje krátké texty, které jsou doprovázeny jednoduchými, ale trefnými ilustracemi. Knížka má dohromady lehce přes 130 stran, takže ji zvládne i příležitostný čtenář. A právě zpracování je velké plus knížky, je svižné, lehké a humor není nijak nucený či trapný. Nečekejte nějakou knihu, která Vám změní život, ale čtivý kousek, který Vám zpříjemní odpoledne a u kterého se pobavíte. Zároveň si myslím, že kniha předává přece jen něco důležitého čtenáři a to, že každý z nás by uměl trávit jen čas sám se sebou a že na tom není nic špatného. Upřímně říkám, že já jsem se v některých částech knížky hodně viděla a možná o to víc mě čtení bavilo.

Určitě Vám Jak zemřít osamocen doporučuji. Ať už pro Vás, pokud máte rádi vtipné a sarkastické knížky anebo jako dárek pod stromeček pro někoho z Vašich blízkých, kdo je na této vlně humoru naladěn. Autorkou knihy je stand up komička Mo Welchová, tak pokud víte o někom, kdo je její fanoušek, máte dárek vyřešený.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Jak zemřít osamocen můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ – 4 z 5.

Ústav - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 448 

Uprostřed noci, v domě na klidné ulici na předměstí Minneapolis vetřelci zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého auta. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě toho, že nemá žádná okna… Tak dramaticky Stephen King rozehrává psychologicky podobně děsivý příběh jako ve Žhářce, protkaný úžasnou dětskou imaginací kultovního To, příběh o výjimečně nadaném chlapci, který se pokusí zvítězit nad zlem.

I když je rok 2020 jedním z těch těžších a méně veselých, knižní trh čtenářům i přes to umožňuje myšlenkami utíkat do nejrůznějších příběhů. Jako například nakladatelství Beta, které letos vydává opravdu velké množství Kingovek. Přiznávám, že Ústav jsem doposud vůbec neznala, ale když jsem si přečetla anotaci, vypadalo na skvělý příběh a můj odhad se potvrdil.

Hlavním hrdinou Ústavu je Luke, kterému je 12 let a vypadá jako obyčejný kluk. Jenže tento obyčejný kluk je vysoce inteligentní a má zvláštní schopnosti. Právě jeho zvláštní schopnosti se mu stanou osudnými, protože je unesen organizací, která tyto nadané děti podrobuje různým experimentům. Luke se ocitá v prekérní situaci, zavraždili mu rodiče, je unesen a co dál? Zvládne to? Má bojovat a nebo se vzdát? Ačkoliv se na první pohled může zdát, že je ve svém pokoji, není to tak. Na tomto pokoji je něco zvláštního.

Ústav nebyl typický horor, ačkoliv se objevovaly hororové prvky, je tento příběh založen spíše na psychologii. King zde výborně líčí postavy, pohrává si s nimi, nevyhýbá se ani scénám s násilím, jak to u autora známe. Zároveň je celý příběh plný odhodlání, přátelství, což víme, že King umí zpracovat z románu To. Celý příběh je hodně svižný, svým způsobem i uvěřitelný. Luke sám o sobě pro mě nebyl tak výjimečná postava, ale v kombinaci s Kalishou, Averym a Nickem mě tahle partička jednoduše bavila a stále mě to hnalo číst dál a dozvědět se, kam se bude příběh ubírat. Příběh byl děsivý, ale trošku jiným způsobem.

Jediné, co bych knize vytkla byl ten začátek, který byl na mě trošku zmatený. A zároveň některé pasáže mohly být trošku kratší. Ale zase nebylo to tak, že bych se při čtení nějak výrazně nudila, to rozhodně ne. No a část s plotem? Ta mě tolik neoslnila.

Pro mě byl Ústav zase trošku jiným příběhem autora. Je znát, že je kniha novější a autorova tvorba je krapet jiná, než byla dřív. Rozhodně si netroufám soudit, jestli horší nebo lepší, protože mě baví, když se střídají styly psaní a knihy jsou rozmanité a nejsou podle nějaké šablony. Takže Ústav je rozhodně skvělým kouskem, do Vaší knihovny.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Ústav můžete pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.