Ztracená historie snů - Kris Waldherr

Počet stran - 480

Vydáno - Beta

Píše se 19. století. Viktoriánská Anglie. Robert je vyhlášeným fotografem mrtvých. Jednoho dne obdrží dopis, ve kterém je žádán, aby zachytil na snímku zesnulého bratrance, který byl známým básníkem. Práce má ale určité podmínky, které není tak lehké vyplnit. Robert se vydává na místo, kde si jeho bratranec Hugh přál spočinout vedle své milované ženy, zemřelé při porodu před mnoha lety, a odhaluje zde netušený příběh plný lásky, vášně, tajemství, ale u umělecké ješitnosti a sebestřednosti, která měla tragický vliv na osudy těch nejbližších lidí. 

Ztracená historie snů mě zaujala už samotnou obálkou, která se mi hodně líbí. A jakmile jsem se dozvěděla, že v příběhu mají figurovat duchové a focení zesnulých, tak bylo jasné, že tento kousek si rozhodně musím přečíst. A jak tenhle knižní počin z prostředí Viktoriánské Anglie dopadl? Pojďme se na to trošku podívat.

Příběh má téměř 500 a upřímně, měla jsem trošku strach, jaké to bude se knihou prokousat. Ale nakonec jsem bála zbytečně, protože mi čtení až na pár pasáží hodně ubíhalo. Postava Roberta, který pracuje jako fotograf zemřelých, mě už od začátku zaujala. Svou profesí se pokouší vyrovnat se ztrátou svojí milované manželky. Navíc se dozvídá, že zemřel jeho bratranec Hugh, který je slavný básník. Rozhodne se vypravit na Hughův pohřeb, jenže kupodivu není na místě vítán.

Byla jsem hodně překvapená, jaká atmosféra na mě z příběhu dýchala. Příběh je sice romantický, ale také plný zármutku, viny, srovnání se s minulostí a ztrátou milované osoby. Zároveň mi příběh přišel místy až poetický a díky stylu, jakým je příběh napsaný, mi přišlo, že jsem se v příběhu ocitla taky. Nevím, proč, ale chvilkami mi to připomínalo trošku tvorbu E.A. Poe. Příběh není nijak surový, ale lehce strašidelný se skvělou atmosférou.

Jediné, co bych vytkla, bylo to, že na mě byl příběh někdy trošku zdlouhavý a někdy té poetičnosti na mě bylo už trošku moc. Ale rozhodně to nebylo nic zásadního a ve výsledku to bylo rozhodně dobré a neobvyklé čtení.

Pokud máte rádi gotické, temné, ponuré příběhy, které v sobě i přes to mají lásku, naději a tajemství, je pro Vás Ztracená historie snů přímo nezbytnost. Jazyk, kterým je kniha psaná Vás bude doslova hladit po duši a současně Vás bude z některých scén lehce mrazit i když se nejedná o klasickou duchařinu, kterou můžete znát ze současnosti.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Ztracenou historii snů můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 *z 5 *.

Povědomá temnota - Amy Engel

Počet stran - 320

Vydáno - Beta

Strhující příběh matky, která poté, co je její dcera zavražděna na městském hřišti, už nemá co ztratit a rozhodne se pátrat po spravedlnosti na vlastní pěst. Chce za každou cenu zjistit, co se opravdu stalo. Zároveň musí svést boj se stínem své přísné matky, jejíž tvrdost a neústupnost bude při svém pátrání potřebovat.

 Amy Engel u nás vyšla již jedna kniha a to Dívky z Roanoke. Před pár týdny se čtenáři dočkali v češtině i druhé knížky autorky, která se jmenuje Povědomá temnota, která v zahraničí sklidila velký úspěch a čtenáři z ní byli opravdu nadšení.

Pokud jste čtenáři, kteří si libují v thrillerech s drsným začátkem, který Vás k sobě připoutá a nepustí, budete nadšení. Právě začátek knihy je dost silný a Vy budete chtít vědět, co bude dál. Smrt dvou mladých dívek v malém městečku spustí vlnu dalších, nečekaných událostí. Matka jedné ze zavražděných děvčat se rozhodně vzít spravedlnost do svých rukou a vypátrat, kdo za tento ohavný čin může. 

V dnešní době jsou dost moderní thrillery s úspěšnými a bohatými hlavními hrdinkami. Povědomá temnota je však úplný opak. Hlavní hrdinka Eve má za sebou dost kruté dětství, pohnuté rodinné vztahy a její kariéra taky zrovna nevzkvétá. Vlastně je to věc, která se mi na Povědomé temnotě dost líbila a dělala příběh mnohem víc uvěřitelný. Zaplivané bary, či ošuntělé obydlené karavany, ani jedno v příběhu nechybí.

Co mi však vadilo byl hovorový jazyk, kterým je celý příběh napsaný. Přišlo mi jej tam už moc a chvilkami mě to dost od čtení rušilo, což byla škoda, protože jinak je kniha opravdu čtivá. Můj největší problém byl ale se stranou 45, kde byl podle mě spoiler jako hrom a mně díky jedné větě na této straně bylo jasné, jak kniha dopadne a nemýlila jsem se. To pro mě bylo velké zklamání a já do poslední chvíle doufala, že se mi to zdá a přece to tak nemůže dopadnout, no, dopadlo. Nebýt tam toto velké prozrazení, asi bych z příběhu byla mnohem víc nadšená, ale vlastně pak už čtete s tím, že víte, kdo za všechno může.

Povědomá temnota však není jen thrillerem, ale já jsem příběh vnímala i jako takové rodinné drama. Velkou roli hrají rodinné vztahy, které zde jsou opravdu dobře popsané. Velkou roli zde také hraje mateřství a touha po pomstě, což zde taky bylo velice dobře vykresleno. A ten drsný konec mě vcelku překvapil, i když si myslím, že autorka zbytečně trošku moc tlačila na pilu.

Musím říct, že ačkoliv je Povědomá temnota příběh s velkým potenciálem, z mého pohledu nebyl naplno využit. Čtení to sice bylo dobré, ale bylo tam pár věcí, přes které jsem se jaksi nedokázala přenést a i když mě to mrzí, s hodnocením v tomto případě jsem tak nějak na půl cesty a příběh pro mě zůstává lepším průměrem.

Za Povědomou temnotu moc děkuji nakladatelství Beta a knihu můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 3 * z 5 *.

Jak zemřít osamocen - Mo Welch

Počet stran - 144

Vydáno - Beta

Pro všechny odvážné duše, které jednoduše chtějí říci NE partě kamarádů, když je zvou na drink, NE oslavě narozenin kolegy v práci (ledaže by přinesl dort) a NE randění jakéhokoli druhu – právě pro ně je tady Blair, mistryně života v teplácích a konverzace s vlastní kočkou. Blair vás naučí, jak se stát asociálním poustevníkem, selhat v nudné práci, sabotovat jakékoli vztahy a vždy – vždycky – si zvolit gauč místo tělocvičny a nemít kvůli tomu špatné svědomí.

Jak zemřít osamocen už podle názvu naznačuje, že se nejedná o typickou self-help literaturu. Spíš bych řekla, že je to taková anti self-help knížka, ale v tom dobrém slova smyslu. Jedná se sice o útlou knížečku, ale velice nápaditě a originálně zpracovanou. Ráda bych vyzdvihla i překlad, který mi přijde dost povedený a knize neubral na humoru.

Celou knížkou Vás bude provázet Blair, která zrovna není příkladem ideální kamarádky. Je cynická, svérázná a na všechno má svůj jasný názor, který se nenechává strhnout mainstreamem a společnost jí dělá kočka. Naučí Vás, jak můžete selhat v zaměstnání nebo jak se můžete stát tím nejhorším nejlepším přítelem či Vám poradí, jak se vyhýbat lásce obloukem.

Jak zemřít osamocen obsahuje krátké texty, které jsou doprovázeny jednoduchými, ale trefnými ilustracemi. Knížka má dohromady lehce přes 130 stran, takže ji zvládne i příležitostný čtenář. A právě zpracování je velké plus knížky, je svižné, lehké a humor není nijak nucený či trapný. Nečekejte nějakou knihu, která Vám změní život, ale čtivý kousek, který Vám zpříjemní odpoledne a u kterého se pobavíte. Zároveň si myslím, že kniha předává přece jen něco důležitého čtenáři a to, že každý z nás by uměl trávit jen čas sám se sebou a že na tom není nic špatného. Upřímně říkám, že já jsem se v některých částech knížky hodně viděla a možná o to víc mě čtení bavilo.

Určitě Vám Jak zemřít osamocen doporučuji. Ať už pro Vás, pokud máte rádi vtipné a sarkastické knížky anebo jako dárek pod stromeček pro někoho z Vašich blízkých, kdo je na této vlně humoru naladěn. Autorkou knihy je stand up komička Mo Welchová, tak pokud víte o někom, kdo je její fanoušek, máte dárek vyřešený.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Jak zemřít osamocen můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ – 4 z 5.

Ústav - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 448 

Uprostřed noci, v domě na klidné ulici na předměstí Minneapolis vetřelci zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého auta. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě toho, že nemá žádná okna… Tak dramaticky Stephen King rozehrává psychologicky podobně děsivý příběh jako ve Žhářce, protkaný úžasnou dětskou imaginací kultovního To, příběh o výjimečně nadaném chlapci, který se pokusí zvítězit nad zlem.

I když je rok 2020 jedním z těch těžších a méně veselých, knižní trh čtenářům i přes to umožňuje myšlenkami utíkat do nejrůznějších příběhů. Jako například nakladatelství Beta, které letos vydává opravdu velké množství Kingovek. Přiznávám, že Ústav jsem doposud vůbec neznala, ale když jsem si přečetla anotaci, vypadalo na skvělý příběh a můj odhad se potvrdil.

Hlavním hrdinou Ústavu je Luke, kterému je 12 let a vypadá jako obyčejný kluk. Jenže tento obyčejný kluk je vysoce inteligentní a má zvláštní schopnosti. Právě jeho zvláštní schopnosti se mu stanou osudnými, protože je unesen organizací, která tyto nadané děti podrobuje různým experimentům. Luke se ocitá v prekérní situaci, zavraždili mu rodiče, je unesen a co dál? Zvládne to? Má bojovat a nebo se vzdát? Ačkoliv se na první pohled může zdát, že je ve svém pokoji, není to tak. Na tomto pokoji je něco zvláštního.

Ústav nebyl typický horor, ačkoliv se objevovaly hororové prvky, je tento příběh založen spíše na psychologii. King zde výborně líčí postavy, pohrává si s nimi, nevyhýbá se ani scénám s násilím, jak to u autora známe. Zároveň je celý příběh plný odhodlání, přátelství, což víme, že King umí zpracovat z románu To. Celý příběh je hodně svižný, svým způsobem i uvěřitelný. Luke sám o sobě pro mě nebyl tak výjimečná postava, ale v kombinaci s Kalishou, Averym a Nickem mě tahle partička jednoduše bavila a stále mě to hnalo číst dál a dozvědět se, kam se bude příběh ubírat. Příběh byl děsivý, ale trošku jiným způsobem.

Jediné, co bych knize vytkla byl ten začátek, který byl na mě trošku zmatený. A zároveň některé pasáže mohly být trošku kratší. Ale zase nebylo to tak, že bych se při čtení nějak výrazně nudila, to rozhodně ne. No a část s plotem? Ta mě tolik neoslnila.

Pro mě byl Ústav zase trošku jiným příběhem autora. Je znát, že je kniha novější a autorova tvorba je krapet jiná, než byla dřív. Rozhodně si netroufám soudit, jestli horší nebo lepší, protože mě baví, když se střídají styly psaní a knihy jsou rozmanité a nejsou podle nějaké šablony. Takže Ústav je rozhodně skvělým kouskem, do Vaší knihovny.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Beta a Ústav můžete pořídit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.

Na plný plyn - Joe Hill

Vydáno - Beta

Počet stran - 416

V této mistrovské sbírce třinácti krátkých napínavých povídek Joe Hill rozebírá tematiku nikdy nekončících bojů, které musí lidé svádět. Součástí knihy je i povídka „Ve vysoké trávě“, jedna ze dvou povídek, napsaných společně se Stephenem Kingem, která se stala základem pro děsivý celovečerní film natočený pro Netflix.

Joe Hill, syn Stephena Kinga, který píše pod pseudonymem. U nás autorovi vyšly knihy jako je například Vánoční říše (kterou mimochodem velice doporučuji), Rohy, Divné počasí či Ohnivý muž. Joe píše pod pseudonymem záměrně, jelikož se snaží prosadit sám a nikoliv díky svému otci. Ačkoliv byl jeho pseudonym dávno odhalen, čtenáři jsou si moc dobře vědomi jeho spisovatelských kvalit a nejeden kritik tvrdí, že svému otci Stephenu Kingu šlape tvorbou na paty.

Už předloha knihy Na plný plyn byla velice vydařená. Autor popisuje své dětství, vztah s otcem a také čtenáři odhaluje cestu, jak se dostal k psaní a že začátky nebyly zrovna jednoduché. Následně začíná plejáda 13 povídek přičemž 2 napsal se Stephenem Kingem. Právě jednou z nich je povídka Jízda, která čtenáři tohle povídkové dobrodružství otevírá a pokud máte rádi motorky a gangy, bude Vás rozhodně bavit. Mě hodně nadchla povídka Temný kolotoč, partička kamarádů zažije svou životní jízdu, která rozhodně nezůstane bez následků. Povídka Stanice Wolverton byla pro změnu trošku krvavější, ale také rozhodně stála za to. Pro fanoušky Narnie, kteří ji chtějí zažít v trošku jiném kabátě je zaručeně povídka Faun. Povídka Pozdní návraty je knihomolská a kromě knih čtenář dostane možnost cestovat časem. Ďábel na schodech pro mě byla asi nejlepší povídka, jednak se mi líbil způsob, jakým byla na napsána a i příběh samotný byl hodně čtivý a zajímavý. Stejně tak mě doslova pohltil příběh Tweetování z cirkusu mrtvých a věřte, že po přečtení budete na cirkusy a Twitter koukat trošku jinak. A ano, nebudou chybět ani zombíci.

Joe Hill píše velmi čtivým způsobem, Kingovské geny však nezapře a mnohdy je patrné, že tvorbou otce je ovlivněn, no, kdo by taky nebyl. Přijde mi ale na rozdíl od svého otce trošku stručnější, což mi vyhovuje. Bohužel však ve sbírce bylo pár povídek, které mě tolik neoslovily, i tak je rozhodně považuji za lepší průměr. Povídky jsou dost různorodé, takže se jich dá číst víc za sebou aniž by Vám splývaly, což považuji za velkou výhodu. Na plný plyn je hodně povedený soubor povídek a jsem ráda, že jsem tvorbu Joe Hilla mohla zase o něco lépe poznat.

Moc děkuji nakladatelství Beta za knihu na recenzi a Na plný plyn můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.

Hrdinové - Stephen Fry

Vydáno - Beta

Počet stran - 400

Jen málo smrtelníků se pustilo do odvážných a srdceryvných dobrodružství tak stylově a triumfálně jako řečtí hrdinové. Stephen Fry vypráví jejich dramatické, zábavné i tragické a především nadčasové příběhy. Vstupte s Iásónem na palubu lodi Argo a vydejte se za Zlatým rounem, sledujte, jak moudře Oidipus vyřeší hádanku Sfingy, žasněte nad tím, jak si Héráklés poradí s těžkými úkoly, obdivujte neporazitelnou Atalantu, vychovanou medvědy, staňte se svědkem nesmrtelných příběhů, které se staly inspirací všech následujících věků.

Řecká mytologie a příběhy o řeckých hrdinech mě vždycky bavily, doteď si pamatuji, jak jsem jako malá sledovala Souboj Titánů. I později na základní škole jsem si hledala různé knížky s touto tématikou, ale teď jsem dlouho nic takového nečetla. Když jsem se o knize dozvěděla, hodně mě zaujala svou anotací. A když mi kniha přišla, úplně jsem se rozplývala nad jejím zpracováním. Musím říct, že ta obálka je opravdu nádherná a povedená. A ta předsádka? U ní je vidět, že si někdo dal velice záležet. V zahraničí kniha vyšla v paperbacku, u nás se však dočkala zpracování v hardbacku, což je u knihy, která má 400 stran rozhodně dobře.

V knize se setkáte s velkými jmény, jako například Hérákles, Perseus, Orfeus, Oidipus nebo Théseus a spousta dalších. Některé příběhy Vám budou zcela určitě známé, některé mě však překvapily a neznala jsem je. Spousta knih o mytologii je komplikovaných a na čtenáře můžou působit zbytečně složitě a od čtení je odradit. To však neplatí v případě Hrdinů. Hrdinové jsou zpracování skvělým způsobem, který není komplikovaný, pro čtenáře je velmi příjemný a srozumitelný a tudíž nebude mít potřebu si knihu nějak extra dávkovat. Ačkoliv je to celkem bichlička, čtení mi hodně rychle ubíhalo. Pokud si nebudete s nějakými jmény či pojmy jistí, na konci knihy je slovníček, kde si vše můžete dohledat, což je praktické a vidím to jako velké plus knihy.

Z knihy je patrné, že autor moc dobře ví, o čem píše a je mu tohle téma blízké. Hrdinové na mě chvilkami působili stylem, že autor sedí v křesle a vše mi vypráví, zároveň do příběhu vnáší i trošku svého humoru, který není nijak nucený, strojený ani trapný. Některé věci dovysvětluje prostřednictvím poznámek pod čarou, které obvykle v knihách moc nemusím, ale tady mě vůbec nerušily.

Hrdinové pro mě byli obrovské překvapení a nemám, co bych knize vytkla. Knihu hodnotím skvěle jak vzhledově, tak obsahem. Nebála bych se říct, že Hrdinové jsou i skvělým tipem na knižní dárek pro někoho, kdo má řeckou mytologii rád. Autorovi u nás již vyšla kniha Mýty, která obsahuje příběhy o řeckých bozích a bohyních, knihu jsem zatím nečetla, ale rozhodně mám v plánu se do ní pustit. Knihy na sebe nijak nenavazují, takže je jen a pouze na čtenáři, kterou knihou se rozhodne začít.

Za knihu Hrdinové moc děkuji nakladatelství Beta a knihu zakoupíte ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5 *.

Závan klíčovou dírkou - Stephen King

Vydáno - Beta

Počet stran - 248

Čtenáři cyklu Temná věž se zde znovu setkají s Rolandem z Gileadu a jeho ka-tet: Eddiem, Susannah, Jakem a Ochem. Při jejich putování po stezce Paprsku je zastihne prudká bouře, která je donutí nějakou dobu setrvat v úkrytu. Venku skučí vichr a praskají stromy, a Roland zatím vypráví ne jeden podivný příběh, ale dva, a vrhá jimi fascinující světlo na svou těžkou minulost.

Série Temná věž pro mne byla mnohdy nelehký čtenářský oříšek, ale i přes všechny útrapy jsem si dočetla do konce, za což jsem na sebe patřičně pyšná. Série je úžasná a tohle fantasy putování je návykové, stejně tak je místy i dlouhé a náročné. Za to Vás však bude čekat spousta napínavých situací a skvěle propracovaný příběh.

Závan klíčovou dírkou se odehrává mezi čtvrtým a pátým dílem Temné věže. Opět se potkáváme s Rolandem a jeho partou. Nechyběl ani můj oblíbenec brumlák, který je tentokrát velice neklidný. Proč? Protože cítí Smrtidech, což je nebezpečná vichřice, před kterou je nutno se ukrýt. A to se Rolandovi, Eddiemu, Susannah, Jakeovi a brumlákovi Ochovi podaří. Úkryt najdou v opuštěné budově města a Roland se pouští do vyprávění příběhu z jeho mládí, kdy byl jako mladý a nezkušený pistolník poslán do westernového městečka, kde řádí bestie, která vraždí lidi. Setkává se s chlapcem Billem, který je vyděšený a proto se Roland rozhodne Billovi vyprávět příběh zvaný Závan klíčovou dírkou, aby chlapce uklidnil. Takže se jedná o takovou pohádku v příběhu.

Mnoho čtenářů má obavy, že se v tomto dalším díle rozvíjí nový příběh a bude to v sérii zmatené. Toho se rozhodně nemusíte bát. Kniha je taková jednohubka, má necelých 250 stran a řekla bych, že je to spíš příjemné zpestření příběhu, než nějaká komplikace v příběhu, díky které byste měli ztratit přehled. I když je tento díl psán trošku jiným způsobem než zbytek série, skvěle mi do universa Temné věže zapadl.

Líbilo se mi, že tohle malé rozšíření a zpestření Temné věže bylo místy až pohádkové a hodně dobře se četlo. Je pouze na Vás, jestli se rozhodnete tuto knihu zařadit jako díl 4.5 a nebo si jej dáte jako jednohubku po dočtení série. Autor tvrdí, že si Závan klíčovou dírkou může přečíst i čtenář, který ze sérií Temná věž nemá žádné zkušenosti a nečetl žádný díl. No, možné to je, ale já osobně bych to příliš nedoporučovala, protože by Vám utekla spousta souvislostí, informací a to by byla opravdová škoda. Takže pokud teď nemáte plány na dlouhé, ponuré podzimní večery, je nejvyšší čas se do této série pustit.

Pokud Vám Závan klíčovou dírkou chybí v knihovně, můžete knihu zakoupit ZDE. A tímto moc děkuji za poskytnutí knihy na recenzi.

HODNOCENÍ - 4 * z 5 *.