středa 2. ledna 2019

Kaziměsti - Martin Bečan

Vydáno - Fragment
Počet stran - 256

Čtveřice přátel naskočí jednoho dne do přijíždějící tramvaje číslo 0 a ta je zaveze do Nikam. Zjišťují, že město, ve kterém žijí a studují, má druhou tvář. Sněží v něm papír, tramvajové koleje tvoří horské dráhy, krysy se mění ve stíny a jsou v něm domy, ulice a celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou sem přestěhovat. Jenže město je nakaženo nemocí.


Kaziměsti se na mě jednu dobu hrnuli snad ze všech stran. Prvotina Martina Bečana slavila na poli českého fantasy velký úspěch. No bodejť by ne, autor proměnil Olomouc v opravdu parádní fantasy prostředí, což není zrovna obvyklé. A proto jsem si musela knížku přečíst.

Příběh začíná nenápadně, parta studentů, neúspěšná zkouška a záhadná tramvaj číslo 0 do Nikam, která je dostane do dosud neznámých částí města. Nejsou to ale jen tak obyčejné části města, zde si město žije svým životem, prší zde papír, někteří lidé se začínají záhadně měnit a jezdí zde vlaky, kterými se můžete vracet v čase. Jednoho dne se ale stane něco nečekaného, město postihne výbuch. A propukne záhadná nemoc.

Musím říct, že začátek knihy byl dost šílený. Už zde byla poznat opravdu bujná představivost autora a to nejem popisem města ale i originlitou jmen hlavních hrdinů. Tři scény z knihy mě opravdu dostaly, první scéna byla se Zimou a divočákem, tu jsem málem obrečela, pak scéna s paznechty, ta byla skvěle akční. A jako poslední scéna se Zimou a Lazarovým dědečkem, to bylo také dojemné. Tyto tři části knihy ve mně vzbudily opravdu silné pocity a řekla bych, že byly opravdu nejlepší z celé knihy. Dále musím pochválit krásnou obálku knihy a praktickou všitou záložku v knize, kterou já mám obecně ráda.

Nyní se ale dostáváme k mínusům knihy. Na mě kniha byla místy prostě nudná. Zbytečné scény, ve kterých se tak nějak nic moc nedělo. A bohužel těch scén tam bylo na můj vkus více než bych chtěla. Další věc je množství postav, netvrdím, že jich bylo nějak zbytečně moc, ale mám pocit, že ne každá postava měla v knize nějakou svou roli. Zkrátka některé postavy tam jen tak nějak byly. A upřímně, dlouhé kapitoly knize na svižnosti také příliš nepřidaly.

Abych to ale shrnula, kniha určitě stojí za přečtení. Ale dle mého je poznat, že Kaziměsti jsou autorovou první knihou a v příběhu prostě je pár nedostatků. Pokud ale tohle přehlédnete nebo jste ochotni se s tím smířit, čeká Vás příjemná urban fantasy z prostředí Olomouce, kterou si užijete. Zejména pokud tento žánr nemáte tolik načtený, bude se Vám kniha jistě líbit.

HODNOCENÍ - 4* z 5.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Aletta, má dcera - Ellen Keithová

Počet stran - 416 Vydáno - Beta  Aletta, má dcera je strhující román odehrávající se během druhé světové války. Je to příběh ženy, která nab...