Vydáno - Kalibr
Počet stran - 336
Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.
Letošní Knihománie byla obsáhlá. V rámci této akce totiž vyšlo neuvěřitelných 27 knih napříč žánry. Jednou z knih je i Jáma, což je pokračování Kříďáka, který vyšel v loňské Knihománii. Kříďák se mi líbil a získal ode mě 4 * z 5. O to více jsem byla zvědavá na Jámu, která měla ohromnou reklamu a údajně má být ještě lepší a děsivější.
Pokud jste nečetli Kříďáka, budete se v ději Jámy trošku ztrácet. Potkáváme se zde totiž s postavami z prvního dílu. V příběhu se střídají dvě časové roviny, současnost a vzpomínky z roku 1992.
Hlavní postavou je opět Joe, chlapík se zvláštní a nejasnou minulostí, který se rád napije. Tentokrát se vrací do svého rodného městečka Arnhill jako učitel. Nastěhuje se do domu, kde se odehrála vražda a sebevražda. Zároveň sledujeme jeho flashbacky do minulosti, kde vypráví o zmizení svojí malé sestry, která se pak nečekaně vrátila. A už to nebyla jeho malá sestřička Annie, kterou znal dřív. Opakuje se snad nyní historie? To Vám už nebudu prozrazovat.
C. J. Tudor si i v knize Jáma drží svůj styl psaní. Temný, tajemný a chvilkami zvrácený. Zároveň si u žádné z postav nemůže být čtenář jistý, jaké tajemství skrývá. To je na Jámě opravdu super. Je to thriller, ale chvilkami přechází až na pomezí hororu a je to opravdu čitvá záležitost. Některé popisy autorky byly opravdu skvělé.
A teď přichází na řadu moje ale. Měla jsem velký problém s tím, že se více jak třetinu v knize nic moc extra nedělo. Respektive jsem čekala, že napětí se bude pomalu, ale jistě stupňovat, což se bohužel nedělo. Na to, jak byl děj takový táhlý, tak rozuzlení přišlo velice rychle. Vlastně až moc rychle a odehrálo se doslova na pár stránkách.
Jáma stojí za přečtení, ale Kříďáka podle mého názoru nepřekonala. Kniha má krásnou obálku, ale obsahově mi bohužel nepřinesla nic převratného a nezapomenutelného. Možná je to i tím, že horory a thrillery čtu, takže mám vysoká očekávání a možná trošku přísnější hodnocení. Námět knihy je dobrý, ale podle mě z něj šlo vytěžit trošku víc a autorka si k sobě mohla čtenáře k příběhu trošku více připoutat.
HODNOCENÍ - 3 * z 5.
Žádné komentáře:
Okomentovat